Dobrodružství poznávání

43 readers
1 users here now

Podcast zaměřený na popularizaci vědy, politickou literaturu a literaturu faktu. Součástí podcastu jsou též záznamy z veřejných debat a přednášek na různá aktuální témata a archivní nahrávky již neexistujících rádií. A myslíme i na nejmenší, pro které jsme přichystali pohádky v čekém, slovenském a francouzském jazyce. https://linktr.ee/PepikHipik

founded 7 months ago
MODERATORS
151
 
 

Publikace v prestižním vědeckém časopise Nature Communications | Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy

Mezinárodní tým vědců, vedený prof. PharmDr. Petrem Pávkem, Ph.D. z Farmaceutické fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy a Dr. Radimem Nenckou z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, zveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature Communications studii, která popisuje první duální ligand MI-883 s významnými hypolipidemickými účinky. Tento nově vyvinutý společný agonista receptoru CAR (Constitutive Androstane Receptor) a antagonista receptoru PXR (Pregnane X Receptor) vykazuje slibný potenciál pro léčbu hypercholesterolémie a souvisejících metabolických poruch.

Studie provedená na modelu dietou indukované hypercholesterolémie prokázala, že MI-883 účinně snižuje hladinu cholesterolu a zlepšuje metabolickou homeostázu tím, že aktivuje CAR receptor a současně inhibuje velmi podobný receptor PXR ze stejné podrodiny. Aktivace CAR je spojena s pozitivními účinky na metabolismus a eliminaci žlučových kyselin, zatímco inhibice PXR může přispívat k inhibici syntézy cholesterolu a redukci nežádoucích metabolických změn. Kombinované působení MI-883 tak přináší nový terapeutický přístup k regulaci lipidového metabolismu.

„Naše výsledky ukazují, že MI-883 může představovat inovativní farmakologický nástroj pro léčbu hypercholesterolémie a dalších metabolických onemocnění,“ uvedl prof. Petr Pávek, hlavní autor studie. „Další výzkum se nyní zaměří na podrobnější analýzu podobných látek cílících na více molekulárních cílů současně i možnosti klinického využití této sloučeniny.“

Objev MI-883 je významným krokem vpřed v oblasti vývoje nových léčiv zaměřených na regulaci metabolismu cholesterolu a prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Výsledky studie otevírají dveře dalším klinickým studiím, které mohou vést k vývoji nových, účinnějších terapií pro pacienty trpící dyslipidémií a souvisejícími metabolickými poruchami.

Více informací o studii naleznete na stránkách časopisu Nature Communications: The hypolipidemic effect of MI-883, the combined CAR agonist/ PXR antagonist, in diet-induced hypercholesterolemia model.

Profesor Petr Pávek obdržel v roce 2024 cenu Lorem v prestižní soutěži Česká hlava. Cena Lorem se uděluje za objev či mimořádný počin z oblasti zdravotnictví, lékařské péče, farmacie a oborů zabývajících se lidským zdravím, či za původní léčebný postup, a to jak v základním, tak i aplikovaném výzkumu.

Text: prof. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D.

152
 
 

Kde žijí nejšťastnější lidé? Výsledky z on-line mapy vás možná překvapí - CHIP.cz

Měřit štěstí země zní složitě, ne-li nemožně. Happy Planet Index (HPI) si však dal za úkol porovnat země a přehledně je seřadit. S vítězem žebříčku však asi málokdo počítal.

Prosperitu země lze snadno zjistit pomocí metod, jako je hrubý domácí produkt. Ale jak je to s obecnou spokojeností lidí v této zemi – a to i v souvislosti s udržitelností?

Britská New Economics Foundation si položila tuto otázku a následně zavedla Happy Planet Index. Ten se skládá z různých faktorů, aby bylo možné na konci určit celkovou pohodu na stupnici od 1 do 100. Přitom se nehodnotí pouze obecná pohoda, ale také faktory jako průměrná délka života nebo ekologická udržitelnost.

Celý článek zde:

153
 
 

Waze pro CarPlay: nová aktualizace usnadňuje navigaci domů i do práce

Navigační aplikace Waze přichází s novou aktualizací pro Apple CarPlay, která zjednodušuje cestování. Díky přidaným zkratkám se uživatelé mohou snadněji dostat domů, do práce nebo vyhledat cíl jedním stisknutím tlačítka.

Waze přináší novinky ve své navigaci

Nejnovější verze Waze pro iOS zavádí nové tlačítko zkratky přímo v hlavním rozhraní CarPlay. Řidiči tak mohou okamžitě spustit navigaci domů nebo do práce. Toto tlačítko se nachází nad novým tlačítkem pro vyhledávání, které je umístěno vedle možnosti hlášení incidentů a tachometru.

Díky této změně jsou klíčové funkce dostupné rychleji než dříve. Původně se tato zkratka nacházela v automaticky skrývané horní liště, což ztěžovalo její použití během jízdy. Přesunutím na hlavní obrazovku se ovládání stává intuitivnějším a bezpečnějším.

Jak fungují nové zkratky?

  • Tlačítka pro domov a práci – okamžité spuštění navigace bez nutnosti procházet menu
  • Tlačítko pro vyhledávání – rychlý přístup k zadání nové destinace
  • Automatické skrytí během navigace – pokud je navigace aktivní, tlačítka zmizí a vyhledávací tlačítko se vrátí zpět do horní lišty
  • Lepší uživatelský komfort za volantem

Tato aktualizace je dalším krokem k jednoduššímu a bezpečnějšímu ovládání Waze v CarPlay. Odstranění zbytečných kroků znamená méně rozptylování během jízdy a rychlejší přístup k důležitým funkcím.

Pokud používáte Waze na Apple CarPlay, doporučujeme aktualizovat aplikaci na nejnovější verzi a vyzkoušet nová vylepšení.

154
 
 

National Geographic | Jaká tajemství skrývá zamrzlý labyrint na Mount Rainier? Vědci zmapovali největší ledovcové jeskyně světa

Horolezci, jeskyňáři a vědci se vydali do nehostinných jeskyní na vrcholu obří hory Mount Rainier v USA, aby se dozvěděli více o tom, jak se toto zamrzlé prostředí v průběhu času mění.

155
 
 

Kosmické Brno | 07 – Spacemanic a LASAR / LASARSat – Kosmonautix.cz

Na střední škole dělá člověk různé věci. Ale chystat družici a shánět na ni peníze i vědecké vybavení? To není vůbec obvyklé! Přesto se i takoví středoškoláci najdou. Studentský tým LASAR uspěl ve Spojených státech se svou myšlenkou střílet na družice lasery a zkoušet je tak restartovat, případně likvidovat kosmické smetí. S tím, aby se tato myšlenka mohla zhmotnit do praktických zkoušek, pomohla studentům osvědčená brněnská firma Spacemanic, která má bohaté zkušenosti se stavbou malých družic. Svůj hardware nakonec do CubeSatu LASARSat umístily i další společnosti a 21. prosince 2024 mohla být tato družice vynesena raketou Falcon 9 v rámci mise Bandwagon-2.

Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v lednu roku 2025.

156
 
 

Pražská výstava ukazuje sílu i rizika digitálního světa: vstup je zdarma

V pražské Galerii Rudolfinum na Starém městě probíhá až do 11. května výstava s názvem Poetics of Encryption česky „poetika šifrování“, která poukazuje na sílu, funkci, praktičnost, ale i obrovská rizika spojená s moderní digitální dobou.

157
 
 

Astronóm Juraj Tóth: Očakávam, že kolízia so Zemou bude čoskoro vylúčená

VEDA NA DOSAH

K zariadeniam, ktoré pozorujú asteroid s označením 2024 YR4, sa pridá aj Vesmírny ďalekohľad Jamesa Webba.

Vesmírne teleso objavil 27. decembra 2024 pri rutinnej prehliadke oblohy ďalekohľad v Čile, ktorý je súčasťou globálnej monitorovacej siete ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System). Asteroid, ktorého odhadovaná veľkosť je v rozmedzí od 40 do 90 metrov, spôsobil extrémny záujem pozorovateľov.

Po prvý raz došlo k historicky najrozsiahlejšej aktivácii systému takzvanej planetárnej obrany. Jedným z dôvodov je, že riziko kolízie s našou planétou prekročilo hranicu jedného percenta. V posledných dňoch sa dokonca zdvojnásobilo.

Vedci nás však upokojujú. S väčším objemom dát sa podľa nich budú spresňovať aj budúce prognózy a riziko zrážky by sa malo postupne znižovať. Na rozdiel od predchádzajúcich generácií máme v rukách aj prakticky overený spôsob, ako prípadnému kontaktu s vesmírnym telesom zabrániť.

To, čo znamená aktivácia planetárnej obrany, aký dôležitý je zber dát v najbližšom období alebo kde môžu ľudia sledovať aktuálne dianie okolo asteroidu, vysvetlil v rozhovore pre portál VEDA NA DOSAH slovenský astronóm Juraj Tóth, ktorý sa vo svojej vedeckej práci venuje štúdiu malých telies slnečnej sústavy.

Neistota v priestore

Asteroid 2024 YR4 vyvolal v posledných týždňoch veľký záujem pozorovateľov aj laickej verejnosti. Príčinou je najmä informácia, že by sa koncom roka 2032 mohol stretnúť so Zemou. Máme v súčasnosti dostatok dát, aby sme spresnili jeho budúcu cestu vesmírom?

Pri objave nového telesa nevieme ihneď presne určiť jeho dráhu. Čím dlhšie ho pozorujeme, tým viac sa spresňuje. Keď sme v minulosti objavili podobné blízkozemské objekty, v prvých dňoch, týždňoch či dokonca mesiacoch nebola ich trajektória celkom presná.

Neistota v priestore, kde sa asteroid pohybuje, je pomerne veľká a pri výpočtoch návratov k našej planéte to vyzerá, akoby zahŕňala aj našu Zem. Vtedy hovoríme o takzvaných virtuálnych impaktoroch alebo o telesách, ktoré sa môžu potenciálne zraziť so Zemou. Naše matematické riešenia vtedy vedú aj k takejto možnosti.

Znepokojujúco pôsobí fakt, že percentuálna pravdepodobnosť kolízie so Zemou sa v súčasnosti zdvojnásobila. Vzrástla z 1,3 percenta na 2,3 percenta. Čo znamená tento číselný údaj?

Ak hovoríme o percentuálnych hodnotách na úrovni dvoch až troch percent, ktoré sa prípadne zdvojnásobili z pôvodného jedného percenta, stále to znamená väčšiu pravdepodobnosť, že nás asteroid netrafí. Aby sme to dokázali presne spočítať, potrebujeme ďalej pozorovať a pozorovania spresňovať.

Toto je prípad aj telesa Apophis, ktoré v roku 2029 preletí v blízkosti Zeme. Niekoľko týždňov a mesiacov po jeho objave nastala presne rovnaká situácia. Jedným z možných riešení na úrovni niekoľkých málo percent bola vtedy kolízna dráha. Neskôr sa spresnila a dnes už bezpečne vieme, že síce preletí v blízkosti Zeme, ale zrážka nenastane.

Nízke riziko zrážky

Ďalším údajom, ktorý púta pozornosť, je aj číselné označenie asteroidu na takzvanej Turínskej škále.

V roku 1999 som sa zúčastnil na jednej z mojich prvých konferencií. Bola v talianskom Turíne a práve na nej bola prijatá Turínska škála. Jej cieľom bolo zrozumiteľne prezentovať verejnosti, čo si môže pod číselným alebo percentuálnym vyjadrením predstaviť. Zaviedla sa škála od nula po číslo desať. Nula znamená žiadne riziko, naopak, desať predstavuje istú zrážku s veľkým telesom, ktoré dosahuje rozmery jedného a viac kilometrov.

Čím je teleso rozmerovo väčšie a zároveň vzrastá aj pravdepodobnosť zrážky, tým je číslo na Turínskej škále vyššie. Asteroid 2024 YR4 má v súčasnosti hodnotu 3. To znamená, že je pomerne malý a že jestvuje väčšia pravdepodobnosť, že kolízia nenastane.

Ak by k nej predsa len doAsteroid pozorujeme len niekoľko mesiacov. Čo o ňom zatiaľ vieme?

Teleso patrí k blízkozemským asteroidom a objavil ho systém ATLAS. Keď v minulom roku došlo k najtesnejšiemu priblíženiu k Zemi, po niekoľkých dňoch ho objavili teleskopy. Odvtedy sa od Zeme vzďaľuje, takže pozorovania sú čoraz náročnejšie, pretože teleso na oblohe slabne. Stále je však v dosahu väčších ďalekohľadov, ktoré ho priebežne pozorujú. Napríklad Vesmírny ďalekohľad Jamesa Webba má naplánované pozorovanie až do mája, keď už bude asteroid pre ostatné ďalekohľady slabý.

Asteroid má zaujímavú periódu. Každé štyri roky sa vráti do tesnej blízkosti našej planéty. Zatiaľ to vyzerá tak, že v roku 2032 by sa mal vrátiť až k našej Zemi. Očakávam, že pozorovania tento rok a v roku 2028 nám natoľko spresnia jeho dráhu, že kolízia bude vylúčená.

Ďalej poznáme aj jeho rotačnú periódu. Tá je viac ako 19 minút, čiže má rýchlu rotáciu a zo spektrálnych pozorovaní vieme, že sa podobá na kamenné asteroidy typu S. Bežne ich pozorujeme v hlavnom páse asteroidov v blízkej oblasti za dráhou planéty Mars.

Detailnejšie informácie, ktoré by nám mohli odhaliť jeho tvar, zatiaľ ešte nemáme.

Asteroid je pod dohľadom

V akej vzdialenosti od Zeme sa môže asteroid pohybovať pri svojom ďalšom najtesnejšom priblížení v roku 2032?

Išlo by o koridor v rozsahu približne milión kilometrov. Je to asi trojnásobok vzdialenosti Zeme od Mesiaca. V tomto priestore by sa asteroid mohol hypoteticky pohybovať. Ak si však predstavíme koridor, ktorý má veľkosť milión kilometrov a našu Zem, ktorá má priemer viac ako 12 000 kilometrov, je to iba malý výsek a malá šanca, že by sa asteroid s rozmermi 50 metrov presne trafil do čierneho – v tomto prípade do našej planéty.

Aké zariadenia ho v súčasnosti sledujú a robia tak denne?

Čím je asteroid ďalej od Zeme a slabne, tým viac uniká pozorovaniam menších ďalekohľadov. Výkonné teleskopy na druhej strane nebývajú vždy k dispozícii. No všetky pozorovania sa zbierajú v Centre malých planét [Minor Planet Center, pozn. red.]. Všetky väčšie ďalekohľady, ktoré sú k dispozícii, o asteroide vedia. Ide o koordinovanú činnosť. Všetky pozorovacie zariadenia, ktoré majú voľný pozorovací čas, ho odsledujú a aj tieto poznatky prispievajú k spresňovaniu dráhy do budúcnosti. Jedným z posledných ďalekohľadov, ktorý na vzďaľujúci sa objekt namieri optiku, bude v máji Vesmírny ďalekohľad Jamesa Webba.

Asteroid nám na niekoľko rokov zmizne z dohľadu. Prečo sa objaví až v roku 2028?

Ide o pomerne malé teleso, ktoré sa od nás momentálne vzďaľuje. Od jeho povrchu sa odráža len malé množstvo slnečného žiarenia, preto čoraz viac slabne a dostáva sa pod pozorovací limit všetkých našich ďalekohľadov vrátane tých vo vesmíre.

Asteroid je pri návrate k Zemi najprv pozorovateľný väčšími zariadeniami, a keď sa dostane ešte bližšie k Zemi, opäť bude v dosahu menších ďalekohľadov.šlo, bude mať relatívne malé rozmery a spôsobí malé škody. Je známa aj približná dopadová oblasť v okolí rovníka a tiahla by sa od Strednej Ameriky až po Indiu. V mieste impaktu by vznikla oblasť do 50 kilometrov, ktorú by zasiahla rázová vlna. Keďže zahŕňa aj oceány, je možné, že teleso by nezaniklo nad obývanou časťou, ale práve nad vodnou plochou.

Na ilustráciu hovoríme o telese, ktoré je dvaapolkrát väčšie v porovnaní s Čeľabinským asteroidom z roku 2013, kde zrážka spôsobila škody na majetku, 1 700 zranených ľudí, ale nešlo o katastrofu globálnych rozmerov.

VEDA NA DOSAH

158
 
 

K dárkům a protislužbám jsou Češi nejtolerantnější z EU, říká socioložka

Akademie věd České republiky

Půlka kance rozhodčímu fotbalového zápasu, lahvinka třídnímu učiteli či luxusní dovolená u moře pro pana doktora. I tak mohou vypadat úplatky. „Korupce ovšem také podléhá evoluci. Její formy jsou stále sofistikovanější,“ říká Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu AV ČR. V jakých oblastech v tuzemsku bují nejvíce a jak moc jsou Češi k uplácení tolerantní, prozradila v aktuálním čísle čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín.

První hodina večerní průmyslové školy začíná. Učitel Čeněk Janda usedá za katedru a podepisuje třídnici. Až pak si všimne plného papírového pytlíčku před sebou. „Čí je to, prosím?“ táže se kantor žáků. „To jsem si dovolil na ukázku ze své zahrádky pár švestiček, jestli se neurazíte,“ přihlásí se úslužně student Hujer ze zadní lavice. Dají se dnes již legendární švestičky od Hujera ze známé scény z filmu Marečku, podejte mi pero! považovat za úplatek? Nebo šlo jen o trochu neobvyklý projev žákova slušného vychování?

„Na tyto otázky neexistuje jednoznačná odpověď. Pro každého je totiž korupcí něco trochu jiného. Co jeden bere za normální věc, druhý už může vnímat jako něco neetického a pro třetího půjde o korupční jednání za hranou,“ poukazuje Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu AV ČR, která se zkoumáním korupce dlouhodobě zabývá.

Tento nežádoucí společenský jev totiž postrádá jasnou definici. Nejčastěji ho příručky charakterizují jako zneužití vlastního postavení pro získání nějakých výhod. A s tímto vágním popisem se každý z nás musí popasovat po svém. „Zda člověk vyhodnotí nějaké chování jako korupční, nebo ne tedy záleží na jeho vnitřním nastavení, kulturním kontextu a jiných faktorech,“ doplňuje vědkyně.

Zmapovat rozšíření tohoto fenoménu tak není zrovna jednoduché. Přesto se o to Kristýna Bašná se svým týmem ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti pokusila. Výsledkem jejich tříletého snažení je unikátní výzkum o stavu korupce v tuzemsku, který loni vědci představili veřejnosti.

Kapříci a hlavy divočáků

Sport, školství, zdravotnictví, stavební a územní řízení, exekuce a veřejné zakázky. Právě na těchto šest oblastí, do nichž korupce nepochybně zasahuje, se sociologové během své práce zaměřili. Na rozdíl od plošných průzkumů veřejného mínění však vyzpovídali tisícovku odborníků a tzv. insiderů, tedy osob, které se v daných sektorech pohybují. Snažili se od nich zjistit, s jakými formami uplácení či zneužívání postavení se ve svém okolí setkávají. Která oblast se ukázala jako nejprohnilejší?

„Jednoznačně sport! Korupce v něm řádí na všech úrovních a ve všech možných formách. Jde zřejmě o pozůstatek komunismu, kdy bylo uplácení ve sportu zvykem. A tento způsob uvažování se evidentně těžko mění,“ konstatuje Kristýna Bašná.

Nejproblematičtější je podle ní situace ve fotbale a hokeji, kde legendární kapříci bezostyšně proplouvají světem vysokých sportovních funkcionářů stejně jako nejnižšími ligami kdesi v Horní Dolní. „Pokud chcete, aby váš syn hrál v první nebo druhé lajně, je potřeba zaplatit – i oficiálně, jako sponzorský dar, ale zaplatit,“ svěřil se například vědcům jeden z dotazovaných.

Kromě uplácení trenérů rodiči a zneužívání dotací je podle závěrů výzkumu oblíbeným tuzemských „sportem“ také ovlivňování výsledků zápasů. „Na vesnici se rozhodčímu daruje třeba hlava divočáka, sud piva nebo aspoň kafe, aby zápas pískal v něčí prospěch. Pokud má hru hodnotit férově, musí ho odměnit obě strany. Stává se prý ale, že se sudí v poločase omluví, že musí začít pískat pro druhý tým, protože od něj dostal větší dar,“ vypráví socioložka.

Aby klika lesklá byla

„Nekažte mu život, paní učitelko,“ tlačí na kantorky svých ratolestí bezradné maminky a tátové na konci ročníků, jejichž výsledné známky se uvádějí na přihlášky na střední či vysoké školy. A někdy přitom sáhnou do kapsy a nabídnou pedagogovi obálku nebo dárek.

„Rodiče leští kliky… V zájmu vlastního dítěte jsou ochotni zajít mnohem dál, než by tomu bylo třeba na úřadě,“ vylíčil vědcům v dotazníku své zkušenosti ze školního prostředí další z respondentů.

Vážnější případy uplácení se však podle studie v českém školství dějí spíše ojediněle, díky čemuž z šetření vyšlo jako nejméně zkorumpovaná oblast. Čistá jako lilium ale zrovna také není. „Celý systém je protkaný sítí služeb a protislužeb, které mohou působit kontroverzně. Málokdy jsou však zcela jednoznačně korupční,“ shrnuje Kristýna Bašná.

Kromě zmiňovaných tlaků na prospěch a snah ovlivnit přijetí dítěte do instituce, nabízejí často rodiče škole také sponzorské dary, kterými se snaží svým synáčkům či dceruškám ušlapat cestičku k lepšímu vysvědčení.

Bez peněz k doktorovi nelez

Chcete, aby váš gynekolog byl u vašeho porodu? Přineste mu padesát tisíc na ruku a fakturu rozhodně nečekejte. Tento požadavek je podle výsledků studie mnohde již léta běžnou praxí. A vystrašené prvorodičky ho bez řečí akceptují, přičemž předání nadité obálky s penězi porodníkovi nevnímají jako korupci, ale spíše jako nutnost.

„V Česku jsou nadstandardy nezákonné, takže službu tohoto typu lze realizovat pouze neoficiální cestou. Lidé si tak pokoutně platí za konkrétního operatéra nebo za dřívější termín ortopedických zákroků,“ popisuje čím dál tím častější jev v tuzemských nemocnicích Kristýna Bašná.

Dle naprosté většiny respondentů je řešení nasnadě: zavést nadstandardy legální. To však podle odborníků s ohledem na nepříliš úspěšné pokusy některých států není jen tak. „Pokud by se prý totiž nenastavily správně, hrozilo by, že se nadstandard stane novým standardem,“ podotýká vědkyně.

České zdravotnictví je podle výzkumu jejího týmu korupcí prorostlé celkem výrazně. Zatímco té drobné v podobě dříve tak populárních dárečků pro lékaře spíše ubývá, velká je stále sofistikovanější a hůře odhalitelná.

„Pozornosti však pacienti doktorům dávají pořád celkem často. Více než devadesát procent dotázaných je nicméně za korupci nepovažuje – vnímají je jako dlouhodobý zvyk. Mladší generace už ale od něj začíná ustupovat,“ pokračuje socioložka.

Kontroverzní podle ní bývají také vztahy bílých plášťů s farmaceutickými firmami. Ty totiž někdy doktorům za předepisování jejich léků nabízejí nejen finance, ale i zájezdy a jiné služby. „Narazili jsme dokonce na příběh lékaře, kterému jedna společnost platila benzin, druhá obědy a třetí dovolenou,“ říká Kristýna Bašná. Dodává však, že těchto praktik v poslední době naštěstí ubývá.

Od stovky v obálce k dotačním podvodům Korupce se nejčastěji dělí na malou (tzv. petty corruption) a velkou (tzv. grand corruption). Malá se děje v každodenních situacích, jde např. o uplácení úředníků, dopravních policistů atd. Velká korupce je výrazně závažnější, podílejí se na ní politické špičky či mezinárodní hráči. Obě podskupiny spolu však úzce souvisejí. „Když je totiž člověk zapojený do malých forem korupce a funguje v systému vzájemných úsluh a nepotismu, často už pak pro něj není až tak těžké přistoupit na nebezpečnější podoby korupčního jednání,“ konstatuje Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu AV ČR.

Nasypat trochu perníčku

Zoufalé situace si žádají zoufalé činy, tvrdí známé rčení. A poměry v tuzemském stavebním a územním řízení mu dávají za pravdu. Podle aktuálního výzkumu totiž v těchto oblastech lidé velmi často podléhají pocitu, že se nemají šanci dostat ke službě, na niž mají nárok, aniž by někoho uplatili.

„Někdo třeba celé roky čeká na stavební rozhodnutí, protože úředníci nedodržují zákonné lhůty a vymýšlejí si stále nové požadavky, které musí stavba splňovat. Až do chvíle, než žadatel vyměkne a nabídne úředníkovi peníze. Ke korupci se tedy uchýlí z čirého zoufalství. A rozhodnutí najednou má do druhého dne,“ líčí Kristýna Bašná.

Právě v tomto sektoru byl pro ni a její kolegy sběr dat nejkomplikovanější. Insideři totiž často odmítali dotazníky vyplnit pod záminkou, že v jejich okolí se nic takového neděje. Když už se však někdo rozpovídal, stálo to za to: „Musíte cestou nasypat trochu ‚perníčku‘ v různém množství. Nejedná se pouze o korumpování veřejné správy, ale i úplatky mezi soukromými subjekty, dodavateli a odběrateli. Každý ví, kolik jste investoval a že se vám to stejně vyplatí,“ popsal například vědcům jeden z oslovených.

Nesnadné bylo pro badatele i zmapování světa exekucí. Dlužníky je totiž těžké vyhledat. Z pracně získaných dat však vyplývá, že nejčastějším korupčním jednáním v tomto sektoru je úmyslné navyšování nákladů exekuce na vrub dlužníka.

Je libo zakázku na míru?

A jak se to má s uplácením ve veřejných zakázkách? „Jde o jednu z mála oblastí, kde se rozšířenost korupce za poslední dobu snížila, a to hlavně díky vyšší transparentnosti,“ pochvaluje si Kristýna Bašná. Spousta nešvarů v oboru ale pochopitelně zůstala. Největší oblibě se těší psaní tendrů na míru, s nímž má zkušenost polovina dotázaných.

„Problematický je také fakt, že úředníci, kteří zakázky zadávají, k tomu někdy nebývají zcela kompetentní. Nerozumějí dané věci, netuší například, kolik různé IT systémy reálně stojí nebo jak mají složité zdravotnické přístroje fungovat. Cíl zakázky proto s nějakou firmou konzultují a ta pak tendr vyhraje, aniž by někoho uplatila,“ uvádí výzkumnice. Situace tohoto typu podle ní tvoří jakousi šedou zónu korupčnictví – nejde je totiž označit za čistou korupci, ale za hranou etiky pro mnoho lidí jsou.

Na podobně sporné případy ostatně vědci narazili v každé ze zkoumaných oblastí. Ve všech sektorech je také podle nich patrná velká míra kreativity zúčastněných. „I korupce podléhá evoluci. Její formy jsou stále sofistikovanější a reagují na nová opatření. Zavede se třeba transparentnost a hned se vymýšlí způsob, jakým ji obejít,“ vysvětluje badatelka.

Hrdí dojiči státu a spol.

Korupce podle ní veřejnost zjevně velmi zajímá. Alespoň tomu nasvědčuje množství reakcí, které vědkyně během práce na studii posbírala. Zatímco totiž při běžných sociologických průzkumech respondenti prostě vyplní dotazník a hotovo, k tomuto ošemetnému tématu měl téměř každý co říct.

„Lidé nám volali a psali skoro denně. Chtěli, aby se to nějak řešilo. Někteří však byli na své korupční chování vysloveně pyšní – chvástali se, jak všechny přechytračili a podojili stát. Pro jiné bylo naopak zjevně těžké si přiznat, že mezi korupčníky taky patří,“ vzpomíná Kristýna Bašná.

V paměti jí utkvěl také kuriózní telefonát s pánem ze světa sportu, který jí barvitě vyprávěl, jak moc je tato oblast korupcí zamořená. Dotazník však vyplnit nechtěl, protože mu současný stav vyhovuje. „Bál se, že kdyby nám řekl o konkrétních praktikách, mohl by zničit onen dobře fungující systém, v němž umí tak skvěle chodit,“ říká socioložka.

Její tým na závěr sepsal pro Ministerstvo spravedlnosti na základě rozhovorů s experty a průzkumu mezi insidery ke každému oboru seznam doporučení, jak v něm korupci omezit. Z těchto tipů, mezi než patří třeba zavedení etických kodexů, větší míra digitalizace sektorů či zvýšení transparentnosti, by pak vláda měla vycházet při tvorbě protikorupčních strategických dokumentů či nové legislativy. „Za pět až deset let bychom pak chtěli toto šetření zopakovat, abychom zjistili, jak se změnily korupční trendy a jaký mělo zavedení nových opatření vliv na vývoj forem úplatkářství,“ plánuje badatelka.

Národ služebníčků

Sama se věnovala také srovnání rozšíření korupce v Česku s dalšími evropskými státy. Všechny dosavadní výzkumy podle ní nasvědčují, že u nás je jí víc než na západě nebo že jih Evropy je zkorumpovanější než sever. Postoj lidí k úplatkům v jednotlivých zemích pak ovlivňuje hlavně ekonomická situace, ale třeba také hodnoty. „V bohatších státech nebo v těch, kde je větší mezilidská důvěra, je korupce obecně méně,“ doplňuje socioložka Kristýna Bašná.

U nás je podle ní korupce zhruba stejně jako v ostatních postkomunistických státech. Co se týče přijatelnosti tohoto jevu, se však Češi v mezinárodních průzkumech nezapsali zrovna moc lichotivě. Například k dárečkům a protislužbám ve veřejné správě jsme podle výsledků loňského Eurobarometru nejtolerantnější z celé Evropy – naprosto je schvaluje neuvěřitelných 65 procent dotázaných. Na pomyslné bedně jsme i v otázce postoje k peněžitým darům. Nic proti nim totiž nemá celých 41 procent respondentů, což je druhé nejvyšší číslo ze všech zkoumaných zemí.

Přes tato znepokojivá data se u nás situace s korupcí obecně zlepšuje. Od konce devadesátých let, což byla v tuzemsku zlatá éra úplatkářství, už Češi nepochybně ušli slušný kus cesty. „Korupce však bohužel vždycky byla a v nějaké podobě vždy také existovat bude. Už v Bibli se píše, že zatemňuje čistou mysl a kazí úsudek. A obávám se, že tuto moc bude mít nad lidmi napořád. To ale neznamená, že proti ní nemá smysl bojovat,“ uzavírá vědkyně.

Článek vyšel pod názvem Malá domu aneb Korupce po česku v A / Magazínu 4/2024.

Kristýna Bašná, MSc., Ph.D.

Sociologický ústav AV ČR

Vystudovala sociologii na Oxfordské univerzitě ve Velké Británii. Doktorský titul získala na Univerzitě Karlově. Od roku 2015 působí v Sociologickém ústavu AV ČR, kde nyní vede oddělení Hodnoty a politika. Zabývá se zejména výzkumem korupce nebo sociální nerovnosti. Vedla unikátní projekt o stavu korupce v Česku, který financovala Technologická agentura ČR. V roce 2024 obdržela Prémii Otto Wichterleho pro vynikající mladé vědce.

159
 
 

Tento článek mimo jiné nepřímo vysvětluje, proč vyhrál v Americe Trump, na Slovensku Fico, a proč antisystémová hnutí, antivaxeři a dezinformátoři získávají tolik pozornosti.

Deník N:

"Fakta přesvědčením neotřesou. Nejlépe se identifikujeme s člověkem, který toho ví stejně málo jako my.

Lidé se nerozhodují na základě argumentů. Argumentům věří, protože naplňují jejich přesvědčení. I když jim v experimentu zpětně řeknete, že měli nesprávné informace, jejich přesvědčení přetrvá.

Čím více je k dispozici informací a obsahu, tím více se stírá rozdíl mezi pravdou a lží. Mezi fakty a výmysly.

Přirozená reakce je, že si každý z nás začne vytvářet svou vlastní pravdu a vyhledávat informace, které ji podporují. A v době přemíry informací „zadarmo“ je to velmi jednoduché. O to jednodušší, že to za vás nyní udělá jazykový model nebo algoritmus sociálních médií.

Fakta nesmí kazit moji pravdu.

A je to ještě horší. Lidé nejenže se nerozhodují ekonomicky, ale ani nechtějí změnit názor, když se změní fakta. Lidé věří těm faktům, která podporují jejich přesvědčení. Základním stavebním kamenem (politického) marketingu je tedy společně sdílený stereotyp, emoce nebo prožitek.

Velká část veřejnosti preferuje autenticitu před propracovaností. Zatímco mnozí lídři jsou schopni komunikovat směrem k voličům své rozsáhlé znalosti týkající se problematiky, voliči tuto znalost nemají, a proto preferují člověka, který se stejně jako oni orientuje spíše podle přesvědčení a hodnot.

Člověk jim podobný – „opravdový“ – vytváří primární pozitivní emoci. Pracovně mu říkám náčelník nebo náčelnice. A stejně tak je to se sdělením: pokud ho někdo říká stejně neumětelsky jako já, je to člověk, kterému mohu důvěřovat. Sdělení založené na sdíleném stereotypu, prožitku či emoci je autentické a důvěryhodné, protože je adekvátní autorovi i recipientovi sdělení.

Klimatičtí aktivisté hodí kečup na Monu Lisu v Louvru. Ne proto, že by Mona Lisa měla nějakou souvislost s klimatem nebo protože by ji chtěli poškodit. Ale protože je to nejznámější umělecké dílo na světě.

Filip Turek promyšleně napadne na Twitteru veřejně velmi známou bývalou prezidentskou kandidátku a svoji protivnici ve volbách do Evropského parlamentu Danuši Nerudovou. Ta na něj reagovala, a získala mu tak pozornost, jež jej nakonec dostala do europoslaneckého křesla a do vysoké politiky.

Vše výše zmíněné stojí i za drtivým vítězstvím Donalda Trumpa. Existuje proti tomu obrana? Těžko.

„Rychlé“ myšlení vinou stereotypů čím dál častěji aplikujeme na situace, kde by stálo za to počkat si, zjistit kontext, více informací a vývoj situace.

Nezbývá než doufat, že část lidí začne myslet pomalu a častěji na otázky odpovídat: Ještě nevím."

160
 
 

Elon Musk se na X přejmenoval. Nad novým jménem lidé kroutí hlavou

SMATmania.cz

  • Nejbohatší člověk světa si na své síti X změnil jméno
  • Nově ho naleznete pod jménem Harry Bōlz
  • Není to poprvé, kdy si Musk na síti změnil jméno a kdy využil právě této přezdívky

Miliardáře Elona Muska je v poslední době všude plno, obzvláště v souvislosti s jeho novou rolí v současném vládním kabinetu prezidenta Donalda Trumpa. Nebyl by to ale Musk, kdyby si nenašel čas na nějakou tu provokaci. Nyní si v souvislosti s nabídkou odkupu OpenAI změnil na sociální síti X (kterou vlastní) jméno na Harry Bōlz. Pokud excentrického miliardáře sledujete už delší dobu, jistě vám je toto jméno povědomé – tento alias Musk využil už v minulosti, konkrétně v dubnu 2023.

Přečtěte si celý článek

161
 
 

Astronómovia našli asteroid, ktorý je podľa posledných odhadov nebezpečnejší, než sme si mysleli

VEDA NA DOSAH

Novoobjavený asteroid označený 2024 YR4 má spomedzi známych objektov najvyššiu pravdepodobnosť, že zasiahne Zem, a preto si vyžaduje náležitú ostražitosť astronómov.

Pravdepodobnosť dopadu planétky, ktorej vedci odhadli priemer na základe albeda alebo takzvanej absolútnej magnitúdy na asi šesťdesiat metrov, je aj tak minimálna. Informoval o tom portál Space.com.

V súčasnosti už našu domovskú planétu minula a vzďaľuje sa, no jej elipsovitá dráha ju k Zemi privedie za necelé štyri roky. Ku kolízii s našou planétou by v hypotetickej rovine mohlo dôjsť 22. decembra 2032 a takýto náraz by v nej mohol vytvoriť impaktný kráter.

Asteroid spozorovali výskumníci na sklonku decembra minulého roka vďaka varovnému systému Asteroid Terrestrial-Impact Last Alert System (ATLAS) pomocou jeho ďalekohľadov v čilskom observatóriu Rio Hurtado, ktoré patrí pod záštitu agentúry NASA. Planétka vtedy prelietala kozmom asi 830 000 kilometrov od Zeme.

Šanca kolízie so Zemou podľa lovca asteroidov Davida Rankina mierne vzrástla v závere januára na 1 : 83. „Ľudia by sa tohto objektu nemali obávať. Je možné, že asteroid nás tesne minie,“ uviedol Rankin v príspevku na sociálnej platforme BlueSky. Teleso podobnej veľkosti dopadá na Zem priemerne raz za každých niekoľko tisíc rokov. Takzvaný rizikový koridor dopadu podľa neho predbežne vedie z Južnej Ameriky cez Atlantický oceán do subsaharskej Afriky.

Riziko sa bude spresňovať

Odhad pravdepodobnosti dopadu sa však s ďalšími výpočtami bude spresňovať. Pre väčšinu ďalekohľadov bude problematické sledovať ho, keďže do konca februára sa od Zeme výraznejšie vzdiali a jeho signál bude extrémne slabý. V ďalších mesiacoch preto bude potrebné použiť väčšie ďalekohľady na spresnenie jeho trajektórie. Odborníci sa zhodujú, že ďalšie merania trajektórie asteroidu časom znížia šance stretu so Zemou na nulu.

Odhady Koordinačného centra objektov v blízkosti Zeme (NEOCC) 7. februára 2025 paradoxne zvýšili riziko kolízie Zeme s asteroidom 2024 YR4 na pomer 1 : 44 (2,27 %), čo je nárast takmer o dvojnásobok odhadovanej šance nárazu v počiatočných dňoch spozorovania telesa ďalekohľadmi. Na Turínskej škále, ktorá kategorizuje pravdepodobnosť a dôsledky potenciálne nebezpečných udalostí spojených s impaktom asteroidov, prislúcha telesu tretí stupeň ohrozenia z celkových desiatich (istá zrážka s ohrozením ľudskej civilizácie).

Je to historicky druhé najvyššie hodnotenie, aké kedy asteroidu udelili. Štvrtý stupeň dosiahol iba asteroid Apophis (Apophis 99942) po objavení v roku 2002, ktorý najskôr obletí okolo Zeme v rokoch 2029 a 2036. Pravdepodobnosť impaktu po radarovom pozorovaní jeho obežnej dráhy v marci 2021 a spresnení výpočtov je na najbližších sto rokov nulová.

Napríklad jeden zo známych a donedávna najrizikovejších asteroidov Bennu má pravdepodobnosť zrážky so Zemou 1 : 2 702, teda 0,037 %. Ďalej je to 1,2 kilometra široká planétka 29075 (1950 DA) s 0,002 9 % či tristometrový asteroid 2023 TL4 s pravdepodobnosťou zrážky 0,000 55 %. Aj pri nich riziko zrážky s ďalšími meraniami klesá.

Hrozivá história impaktov asteroidov

Náraz vesmírneho telesa do Zeme by mal katastrofické následky. Podobná udalosť spôsobila jedno z najväčších vymieraní v histórii planéty, keď pred 66 miliónmi rokov dopad Chicxulubského asteroidu s priemerom desať až pätnásť kilometrov do oblasti súčasného Mexického zálivu vyhubil dve tretiny pozemského života vrátane dinosaurov. Asteroid 2024 YR4 má však pomerne drobné rozmery a hrozia nanajvýš lokálne škody na ploche niekoľkých desiatok kilometrov.

V analýze sa uvádza aj to, aké dôsledky by pre nás mal náraz asteroidu 2024 YR4. Jadrová bomba, ktorú Spojené štáty americké zvrhli na Hirošimu, mala silu asi 15 kiloton. Sledovaný asteroid by uvoľnil energiu asi päťstokrát väčšiu, pravdepodobne asi osem megaton. Zodpovedá to zhruba polovici odhadovanej sily slávneho tunguzského meteoritu, ktorý dopadol na Zem 30. júna 1908 do centrálnej časti Sibíri. Ničivá udalosť vtedy usmrtila troch ľudí, a hoci na mieste zrážky nebol žiadny kráter, poškodila plochu s rozmermi 2 150 km2 a zrovnala so zemou asi 60 – 80 miliónov stromov. Pri náraze sa uvoľnila energia porovnateľná detonácii 50 miliónov ton TNT.

„Ak má asteroid 2024 YT4 kamenný pôvod, mohol by vyvolať obrovský výbuch a zjavila by sa ohnivá guľa, ktorá by narazila do Zeme,“ povedal Rankin. „Ak je však zo železa, bez problémov prerazí atmosféru a vytvorí impaktný kráter. Preto je sledovanie nielen obežnej dráhy, ale aj zloženia a veľkosti také dôležité,“ doplnil vedec.

Vyspelé technológie

Pozitívnou správou je, že ľudstvo značne pokročilo s modernými technológiami, ktoré dokážu nebezpečný objekt v okolí Zeme zničiť, respektíve odkloniť.

Jedným z príkladov je úspešná misia úradu NASA Double Asteroid Redirection Test (DART), ktorá na jeseň 2022 dokázala pomocou sondy vychýliť z kurzu asteroid Dimorphos, mesiac planétky Didymos, ktorý je od Zeme vzdialený zhruba 11 miliónov kilometrov.

Ďalšou možnosťou je rozbitie asteroidu jadrovou zbraňou. „Rozbitie asteroidu jadrovou zbraňou však nie je najšťastnejším spôsobom, ako zrážke zabrániť. Menšie kusy nemusia zmeniť smer letu a padnú na Zem,“ uviedol pre časopis NewScientist astronaut Edward Lu. Táto technika však ostáva témou širšej technickej a politickej diskusie.

VEDA NA DOSAH

162
 
 

Nevypadají lidsky. Mumie mimozemšťanů z Peru mají být pravé

Nedd.cz

Vědci spíše než o mimozemšťanech spekulují o neznámém druhu hominida. Pokud ovšem nenaletěli podvodu 21. století.

Mexičtí vědci definitivně potvrdili pravost takzvaných mumií mimozemšťanů z Nazca. Můžeme mít podle nich co dočinění s neznámým druhem hominida z dávné minulosti. Co odborníky šokovalo, byl nález plodu u některých z exemplářů. O výzkumu tříprstých mumií informoval server Daily Mail.

Mexický tým potvrdil pravost kontroverzních tříprstých mumií z Nazca. „Otisky prstů, opotřebení kostí, zuby, svalové rysy a vnitřní orgány jsou biologického původu,“ dosvědčil vedoucí studie José Zalce, jenž se svým týmem jednadvacet bizarních těl připomínajících mimozemšťany analyzoval.

Vědce šokoval hlavně objev v lůně některých z mumií. Byly těhotné a plod měl stejné fyzické vlastnosti jako mrtvoly.

„Plod byl rovněž tříprstá bytost (tridaktyl), což z něj činí jeden z nejdůležitějších důkazů pravosti,“ uvedl peruánský novinář Jois Mantilla, jenž s vědci dlouhodobě spolupracuje a o jejich zjištěních informuje.

Těhotný exemplář měl v době smrti 15 až 25 let. Jeho stáří odhadli vědci na 1 200 až 1600 let.

„Potvrzujeme jejich stoprocentní organickou, biofunkční a kosterní anatomickou autenticitu,“ potvrdil Zalce.

Mumie mají dramaticky odlišnou stavbu těla než my, proto se v jejich souvislosti začalo mluvit o mimozemšťanech. Kromě tří prstů mají odlišné rysy obličeje a protáhlou lebku s chodidly. Některé kultury jsou známé umělou deformací lebky, což mělo za následek její protažení. To však podle expertů není případ těchto zvláštních mrtvol. Vědci však nepředpokládají, že jde o mimozemšťany.

Přesto by podle nich mohlo jít o důležitý objev neznámého druhu lidského hominida, možného výsledku genetických kombinací.

Velký objev, nebo ještě větší podvod?

Kromě mexického týmu zkoumá mumie od loňského roku i americký právník Joshua McDowell se třemi (rovněž americkými) nezávislými soudními lékaři. O výsledcích svých analýz pravidelně informuje na sociálních sítích. Na X (dříve Twitter) zveřejnil například zjištění, že jedno z těl mělo zlomenou nohu a žebra. Jiná mrtvola zase měla podle McDowella ochlupení měděné barvy a disponuje malým, téměř žádným ušním boltcem a viditelnou prsní tkání.

Vědci už provedli rentgenové snímkování, CT skenování, 3D rekonstrukci, fluoroskopii, analýzu DNA, forenzní snímání otisků prstů a vyšetřování vzorků tkáně na každém z těl během posledních šesti let. Mají však stále mnoho otázek a chtějí, aby výzkum pokračoval. V Peru však nejsou některé technologické výzkumné metody dostupné, což jejich bádání komplikuje. Ministerstvo kultury totiž musí výzkumné zákroky zvenčí nejprve schválit.

Může jít o nový druh hominida, případně, jak už dříve spekulovali archeologové, zmrzačené peruánské domorodce z předkolumbovské éry (ale deformaci lebky nová studie vyvrátila), nebo vědci naletěli obzvláště věrohodnému podvodu ufologa a novináře Jamieho Maussena, který mumie v roce 2017 objevil a nadšeně prohlašoval, že nejsou lidské.

Svou teorii se pokusil s některými vědci prosadit v roce 2023 odvážným tvrzením, že jejich DNA je z 30 procent neznámého, tedy nikoli lidského původu. Jak v minulém roce upozornil list New York Post, neúspěšně. Řada odborníků obviňovala novináře z podvodu a těla označovala za falešné atrapy.

Věrohodnost tříprstých mumií z Nazca snižují prokázané podvody novináře. Loni mexické úřady zjistily, že menší figuríny někdo poskládal z papíru, lepidla, kovu a lidských i zvířecích kostí. Tehdy o tom informovala agentura Reuters.

V roce 2023 obhajoval Maussen svůj objev před mexickým Kongresem. Ani tam ale nebyl přesvědčivý, přičemž odborníci zjistili, že místo zkamenělých ostatků mají co dočinění se sochami. S těmito podvody ale začal už v roce 2015, když úmyslně dětské ostatky zaměňoval za údajné tělo mimozemského návštěvníka.

Vzhledem ke spojitosti 21 mumií se jménem kontroverzního novináře někteří vědci neberou vážně ani nejnovější zjištění.

Nedd.cz

163
 
 

Jak fungují populisté a extremisté a proč jim lidé podléhají

MIMIKAMA - Fakten statt Fake News

Populistická rétorika je dnes všudypřítomná - od Trumpa po strany v Evropě. Jak se ale vypořádat s informacemi nabitými emocemi a často manipulativními argumenty? V tomto článku se dozvíte, jak rozpoznat populistické taktiky, jak proti nim argumentovat a proč jsou fakta nejlepší zbraní proti dezinformacím. Naučte se, jak zůstat objektivní a vést dialog s jasnými argumenty, i když váš oponent používá populistické narativy.

Wie die Populisten und Extremisten arbeiten – und warum Menschen darauf hereinfallen

164
 
 

Google mění etické zásady pro AI: Cesta k vojenskému využití?

cdr.cz

Původní etické zásady Googlu, poprvé zveřejněné v roce 2018, obsahovaly jednoznačné odmítnutí vývoje zbraní a sledovacích technologií na bázi AI. Nyní však Google tyto závazky vypustil a místo nich se soustředí na tři nové hlavní principy: inovaci, spolupráci a odpovědný vývoj. Problémem je, že "odpovědný vývoj" se v oficiálních vyjádřeních Googlu vyhýbá konkrétním závazkům a nabízí pouze obecné fráze o podpoře demokracie a lidských práv.

Demis Hassabis, šéf Google DeepMind, a James Manyika, viceprezident Googlu pro technologie a společnost, změny obhajují jako nutné přizpůsobení se geopolitické realitě. Ve svém blogovém příspěvku uvedli:

"Probíhá globální závod o vedoucí postavení v oblasti umělé inteligence v čím dál složitějším geopolitickém prostředí. Věříme, že demokratické státy by měly stát v čele vývoje AI, vedeny klíčovými hodnotami, jako jsou svoboda, rovnost a respekt k lidským právům."

Tento výrok naznačuje, že Google se chce aktivně podílet na formování AI v souladu s geopolitickými zájmy demokratických států – což znamená i možné zapojení do vojenských projektů.

Google a armádní zakázky: Už dříve překročil etické hranice

Přestože Google dříve tvrdil, že jeho AI technologie nebudou sloužit k vojenským účelům, realita je jiná. Společnost se již dříve zapojila do několika kontroverzních projektů, které vyvolaly vlnu nesouhlasu mezi zaměstnanci i veřejností.

  • Project Maven (2018) – Pentagon využíval AI od Googlu k analýze záběrů z dronů. Tato spolupráce vedla k protestům uvnitř společnosti, včetně hromadných výpovědí zaměstnanců. Google nakonec oznámil, že smlouvu neobnoví.
  • Project Nimbus (2021) – V rámci této dohody poskytl Google cloudové služby izraelské vládě a armádě. Dohoda vyvolala kontroverze kvůli použití AI při monitorování palestinského obyvatelstva.

Změna etických zásad Googlu tak nemusí být jen formální úpravou, ale spíše pragmatickým krokem směrem k oficiálnímu přijetí spolupráce s armádními a bezpečnostními složkami.

cdr.cz

165
 
 

Organické látky mají pocházet z nitra Ceresu, je to určitě zajímavý svět

Sciencemag.cz

Kde je nejvíce vody, omezíme-li se na vnitřní Sluneční soustavu? Samozřejmě na Zemi, na druhém místě je pak planetka Ceres, největší objekt pásu asteroidů (průměr 930 km). Nyní zde byly nalezeny nové důkazy o existenci organických látek. Ceres navíc vykazuje geologickou aktivitu. Před 6 lety ukončila jeho průzkum mise NASA Dawn. Od té doby vědci diskutují o původu a vývoji planetky; tento svět je samozřejmě potenciálně významný i z pohledu astrobiologů. Ceres je díky svým fyzikálním a chemickým vlastnostem spojován s typem meteoritů bohatých na sloučeniny uhlíku: uhlíkatými chondrity. Tyto meteority jsou považovány za pozůstatky materiálu, z něhož se přibližně před 4,6 miliardami let formovala celá Sluneční soustava.

Nová studie s využitím dat z sondy Dawn a inovativní metodiky identifikovala 11 nových oblastí, které naznačují existenci vnitřního rezervoáru organických materiálů na planetce.

V roce 2017 objevila sonda Dawn v blízkosti kráteru Ernutet na severní polokouli Ceresu (Cerery je možná správně, ale nepoužívá se) organické sloučeniny, což vyvolalo diskuse o jejich původu. Jedna z hlavních hypotéz navrhovala exogenní původ a předpokládala, že tyto materiály byly dodány nedávnými dopady komet nebo asteroidů bohatých na organické látky. Nový výzkum se však zaměřuje na druhou možnost: že organický materiál vznikl uvnitř Ceresu a byl uložen v nějakém „zásobníku“ chráněném před (destruktivním) slunečním zářením. „Ceres bude hrát klíčovou roli v budoucím výzkumu vesmíru. Zdejší voda, přítomná ve formě ledu a možná i kapaliny pod povrchem, činí z planetky zajímavou lokalitu pro průzkum zdrojů,“ říká spoluautor nové studie Juan Luis Rizos z Instituto de Astrofísica de Andalucía. „V kontextu kolonizace vesmíru by Ceres mohl sloužit jako mezipřistání nebo zdrojová základna pro budoucí mise na Mars či jinam.“ Většina nově objevených oblastí s výskytem organických látek se nachází v blízkosti kráteru Ernutet, v rovníkové oblasti, kde byly více vystaveny slunečnímu záření než organické materiály, které byly v kráteru identifikovány dříve. Dlouhodobé vystavení slunečnímu záření a slunečnímu větru pravděpodobně vysvětluje slabší zjištěné signály (poznámka: =proto bylo potřeba nových citlivějších metod, aby se je podařilo identifikovat). Další analýzy mají vést k závěru, že jde o materiály pocházející z hlubin Ceresu. Organické látky tedy mají mít endogenní původ. Pomocí laboratorních experimentů autoři studie dále prokázali, že organické sloučeniny se pod vlivem slunečního záření v podmínkách Ceresu rozkládají rychleji, než se dosud odhadovalo. Vzhledem ke zjištěnému množství a pozorované úrovni degradace se tedy nabízí závěr, že organický materiál musí pod povrchem Ceresu existovat ve velkém množství.

Tak či onak, Ceres asi není „inertní svět“ – alespoň podle tétp studie.

Sciencemag.cz

166
 
 

ChatGPT jde po Googlu. Jeho AI vyhledávač je teď dostupný pro všechny. Zdarma a bez registrace

ŽIVĚ.cz

Společnost OpenAI včera večer oznámila, že služba ChatGPT Search je již dostupná všem bez omezení. AI vyhledávač, který projde čerstvé online zdroje a rovnou vytvoří odpověď, se loni na podzim dostal k placeným uživatelům chatbota. Od prosince jej mohli používat i ti s bezplatným účtem. A teď už není potřeba ani registrace, stačí navštívit chatgpt.com.

Aby ChatGPT vyhledával v online zdrojích, je třeba v kliknout na tlačítko Hledat (Search), to pak zmodrá. U některých dotazů ale chatbot rovnou pochopí, že chcete aktuální výsledky, tak se ani nesnaží generovat je ze svých znalostí, které končí v červnu 2024. A jak je u AI vyhledávačů zvykem, ukáže také zdroje, z nichž odpovědi čerpal.

Oproti klasickým vyhledávačům je generování výsledků v ChatuGPT pomalejší, ale zato se můžete ptát přirozeným jazykem a chatbot rovnou odpoví, aniž byste museli klikat na výsledky a hledat odpovědi na jiných stránkách.

ŽIVĚ.cz

167
 
 

Chladenie topením ľadu

Časopis Quark

Typické chladiace systémy pracujú pomocou tekutiny, ktorá absorbuje teplo, keď sa vyparuje na plyn, ktorý je potom transportovaný cez rúrku a kondenzuje späť na kvapalinu. Tento proces je efektívny, niektoré z materiálov, ktoré používame ako chladivá, sú však príliš neohľaduplné k životnému prostrediu. Ionokalorické chladenie je nový spôsob, ktorý by ich mohol nahradiť.

Výskumníci z Lawrencovho národného laboratória v kalifornskom Berkeley využili spôsob, akým sa energia ukladá pri topení sa ľadu. Topenie sa ľadu je možné vyvolať aj bez zvyšovania teploty – napríklad pridaním nabitých častíc alebo iónov. Typickým príkladom je sypanie soli na cesty. Ionokalorický cyklus využíva soľ a elektrický prúd, ktorý v materiáli posúva ióny, čím sa mení teplota jeho topenia. Tím použil soľ na topenie sa etylénkarbonátu. Toto organické rozpúšťadlo sa používa aj v lítiovo-iónových batériách a vyrába sa s použitím CO2. Systém by teda mal nielen nulový, ale dokonca negatívny potenciál globálneho otepľovania (GWP). Súčasné systémy kompresie pár využívajú plyny s vysokým GWP, ako sú rôzne fluórované uhľovodíky (HFC). Nikto úspešne nevyvinul riešenie, ktoré chladí, je bezpečné a nepoškodzuje životné prostredie. Ionokalorický cyklus má potenciál splniť všetky tieto ciele, uviedol strojný inžinier Drew Lilley.

Časopis Quark

168
 
 

Víte, žecukrová řepa je nejen klíčovou surovinou pro výrobu cukru, ale také významnou ekologickou plodinou, která přispívá k udržitelnosti zemědělství?

BIOTRIN

Cukrová řepa (Beta vulgaris) je dvouletá zemědělská plodina z čeledi laskavcovitých, která patří k tradičním plodinám pěstovaným u nás. Pěstuje se především díky svým bulvám, jež nacházejí široké využití – od cukrovarnického průmyslu přes výrobu lihu až po krmivo pro hospodářská zvířata.

Historie cukrové řepy sahá až do antiky, kdy byla pěstována jako krmivo. Její sladká chuť však zůstávala dlouho nevyužitá. Zásadní zlom přišel až v roce 1802, kdy byl v obci Cunern (dnešní Konary v Polsku) otevřen první cukrovar. Významný rozvoj cukrovarnictví nastal během napoleonských válek, kdy námořní blokáda Anglie znemožnila dovoz třtinového cukru z Karibiku. Tento nedostatek vedl k rozmachu výroby cukru z řepy v Evropě, kde na konci válek (1815) již fungovalo přes tři sta cukrovarů . Oproti tomu v USA byl první cukrovar na zpracování řepy otevřen až v roce 1838. V dnešní době patří k největším světovým producentům patří Rusko, Francie, Německo a Spojené státy americké.

Cukrová řepa má také výrazný ekologický přínos, protože je výbornou předplodinou napomáhající zlepšovat úrodnost a kvalitu půdu. Zároveň je její zpracování energeticky méně náročné v porovnání s výrobou cukru z cukrové třtiny. Cukr, který se z této plodiny vyrábí, je chemicky nejčistší potravinou mezi všemi zemědělskými produkty. Díky těmto vlastnostem je cukrová řepa důležitou plodinou nejen pro potravinářství, ale i pro udržitelné zemědělské praktiky a ekologicky šetrné technologie.

Z geneticky modifikovaných odrůd cukrové řepy je v EU povolena k dovozu pouze odrůda H7-1 vyvinutá společností Monsanto, která je odolná vůči herbicidům na bázi glyfosátu, například Roundup®1. Mezi GM plodiny pěstované na méně než 1 % zemědělské plochy patří vedle cukrové řepy i vojtěška, papája, dýně nebo brambory. Vzhledem k jejímu významu a potenciálu pro udržitelnou budoucnost zůstává cukrová řepa nejen důležitou součástí zemědělské produkce, ale i inspirací pro inovace ve šlechtění plodin a ekologickém hospodaření.

BIOTRIN

169
 
 

Možnosti pro rozvoj, zábavu, volný čas seniorů v domácím prostředí

DOMA JE DOMA

Co to je DOMA JE DOMA

DOMA JE DOMA je přívětivé informační prostředí, které jednoduše vysvětluje složitýsvět technologií, které jsou určeny pro zvýšení kvality života seniorů a osob se specifickými potřebami a pečujících osob v domácích podmínkách. Jedná se o rozcestník, který pomáhá s orientací v oblasti asistivních technologií, vysvětluje základní typy technických možností, informuje o možnostech použití a odkazuje ve svém přehledu konkrétních služeb na konkrétní vývojáře/poskytovatele/prodejce těchto technologií.

Díky DOMA JE DOMA se mohou senioři, pečující i odborníci zorientovat v oblasti technologických řešení podpory a péče a mít tak informace pro vlastní informované volby.

Posláním rozcestníku je vyhovění častému přání samotných seniorů a jakkoli znevýhodněných osob nejen v Jihomoravském kraji a to zůstat tam, kde to znají a kde je jim dobře → doma.rozcestníku je vyhovění častému přání samotných seniorů a jakkoli znevýhodněných osob nejen v Jihomoravsk0m kraji.

A co to naopak není?

  • eshop a nebo srovnávač cen,
  • místo pro uživatelské recenzování (hodnocení) produktů, výrobků a doporučující přehled,
  • diskuzní fórum a oficiální komunikační kanál Jihomoravského kraje,
  • prezentace certifikační autority,
  • úplný vyčerpávající přehled všech dostupných možností,
  • přehled placené inzerce nebo místo zvýhodňování vybraných řešení před ostatními možnostmi,
  • místo odborných konzultací.

DOMA JE DOMA

170
 
 

Příručka s tipy pro bezpečnější chování na internetu

Stáhnout příručku

Den bezpečnějšího internetu si připomínáme ve více než 180 zemích po celém světě, vždy druhé úterý v únoru.

Letos připadá na 11. února a slavíme ho již po dvaadvacáté. Českou republiku v rámci této akce zastupuje národní Safer Internet Centrum, které provozuje sdružení CZ.NIC.

Historie

Během let se Den bezpečnějšího internetu stal důležitým milníkem v oblasti online bezpečnosti. Původně byl spuštěn v roce 2004 jako součást projektu EU SafeBorders a o rok později se jeho organizace ujala síť Insafe, která jej zařadila mezi své první aktivity. Akce odstartovala v zemích Evropské unie, avšak postupně se rozšířila do celého světa.

Kdo se může zapojit?

Zapojit se může opravdu každý! Ať už jste jednotlivec, skupina přátel, škola nebo firma, stačí se připojit k myšlence „Společně pro lepší internet“ a podpořit aktivity, které pomohou vytvořit bezpečnější a přívětivější online prostředí. Nemusíte být odborníci na bezpečnost – stačí mít chuť zapojit se, šířit osvětu nebo se něco nového naučit. Připojit se mohou děti, studenti, rodiče, školy, firmy i státní instituce. Každý krok se počítá!

Stáhnout příručku

171
 
 

Passkeys: Budoucnost je tady, ale uživatelé stále narážejí na překážky

cdr.cz

Bezpečnostní experti i velké technologické firmy se už léta shodují na tom, že klasická hesla jsou slabým článkem digitální bezpečnosti. Lidé si volí jednoduché a opakující se kombinace, útočníci je prolomí hrubou silou nebo phishingovými útoky, a uživatelé se tak neustále nacházejí v ohrožení. Passkeys, tedy klíče pro přihlašování bez hesla, mají tento problém elegantně vyřešit. Přesto se zdá, že jejich masové nasazení zatím za očekáváními pokulhává.

Slabiny hesel: Proč je potřebujeme nahradit?

„Hesla jsou katastrofa,“ shrnul na nedávné konferenci Andrew Shikiar, výkonný ředitel a CEO aliance FIDO (Fast Identity Online). Jak vysvětlil, většina běžných uživatelů si hesla nepamatuje, a pokud ano, obvykle používají slabé varianty nebo je opakují na různých platformách.

Dalším problémem je vícefaktorové ověřování (MFA), které mělo hesla posílit, ale v praxi se ukazuje jako nepraktické. Útočníci stále častěji využívají generativní AI k vytváření přesvědčivých phishingových e-mailů, které přimějí uživatele zadat MFA kód na podvodné stránky. Passkeys však fungují na principu kryptografie veřejného klíče, což znamená, že jejich autentizační proces se nespustí, pokud se uživatel nenachází na správném webu.

Adopce passkeys: Rychlý růst, ale stále dlouhá cesta

Passkeys se rychle rozšířily mezi velké hráče na trhu. Amazon například oznámil, že uživatelé vytvořili 175 milionů passkey klíčů, zatímco Google hlásí více než 800 milionů účtů s touto funkcí. Přesto existuje mnoho odvětví, která jejich využití dosud ignorují.

Cestovní ruch je toho skvělým příkladem. Shikiar zmínil, že hotely a letecké společnosti by mohly mít z passkeys obrovský užitek, protože jejich přihlašovací systémy často matou uživatele tím, že od nich vyžadují nejen heslo, ale i příjmení jako druhý autentizační faktor. Hyatt tento systém už zavedl, ale jeho konkurenti Marriott a Hilton zatím zůstávají pozadu. Stejný problém se týká aerolinek – zatímco British Airways nebo Air New Zealand už passkeys podporují, velké americké společnosti stále váhají.

„Myslím, že v roce 2025 uvidíme v tomto odvětví významný posun,“ dodal Shikiar. Jeho optimismus posiluje i zpráva, že jeden z velkých amerických bankovních domů brzy zavede podporu pro přihlašování passkeys.

Proč jsou passkeys stále tak složité?

I tam, kde jsou passkeys dostupné, mohou mít uživatelé problém s jejich využitím. Některé společnosti je nazývají jinak – například americký vládní systém login.gov používá označení „face or touch unlock“. Jiné platformy zase přidávají zbytečné bezpečnostní kroky, které celý proces komplikují.

Podle pravidel FIDO by měl být přihlašovací proces co nejplynulejší: webové stránky by měly umožnit automatické vyplnění passkey klíčů a uživatel by měl být schopen přihlásit se jediným kliknutím. Místo toho se ale často setkáváme s tím, že si firmy nastavují vlastní autentizační metody, čímž uživatele matou a nutí je projít několika zbytečnými kroky.

Dalším problémem je konkurence mezi technologickými firmami. Operační systémy i webové prohlížeče se snaží nabízet vlastní řešení passkeys, což může vést k situacím, kdy uživatel vidí více různých vyskakovacích oken, aniž by věděl, které z nich má použít. Ars Technica v této souvislosti varovala, že „příliš mnoho kuchařů v kuchyni vede k tomu, že výsledný pokrm není stravitelný“.

Ačkoli adopce passkeys postupuje pomaleji, než se očekávalo, technologické firmy do ní stále investují. Klíčovým bodem pro budoucí úspěch bude sjednocení uživatelského zážitku – méně zmatených kroků, lepší kompatibilita napříč platformami a rozšíření mezi velké služby, jako jsou banky, aerolinky a další klíčové online služby.

cdr.cz

172
 
 

Z postů na sociálních sítích dokáží vědci předpovědět rozchod páru 3 měsíce před tím, než nastane

ScienceReveal.cz

Samozřejmě tohle platí jen pro vztahy, které trvají déle než ty zmíněné tři měsíce.

Studie se zaměřila na jazyk, který lidé používají během probíhajícího rozchodu, před ním a po něm. Podle analýzy více než milionu příspěvků od téměř 7 000 osob došli k závěru, že blížící se rozchod lze vyčíst s tříměsíčním předstihem jen na základě formulace vět a slov v textu, který sdílíme. Na výchozí úroveň mluvy se lidé vrátili v průměru až cca 6 měsíců po rozchodu.

Základní znaky, které se obecně objevovaly bylo vyšší používání zájmen "já" a "my", nikoho asi nepřekvapí, že formulace vět byly často depresivnějšího charakteru (nejistota, touha po pomoci, potřeby apod.). Dále byl pozorován pokles analytického myšlení a používání neformálního jazyka.

Je tak dost možné, že s rozvojem umělé inteligence vás na blížící se rozchod upozorní váš smartphone už tři měsíce předem. No, třeba tak budete mít šanci se zamyslet včas nad tím, co se děje.

ScienceReveal.cz

173
 
 

Mláďata ptáků se učí už před vylíhnutím, jinak by zemřela

ScienceReveal.cz

Možná se to zdá poněkud drsné, ale rodiče některých druhů australských ptáků by skutečně své mládě, které se ještě ve vajíčku poctivě neučilo, nechali vyhladovět. Jedná se o mechanismus, kterými se brání proti hnízdních parazitům, jako je například kukačka.

Vědci tento jev pozorovali nejprve u modropláštíka bělokřídlého (Malurus leucopterus). Ten svým potomkům počínaje 10. dnem od snesení vajíček začne až pětkrát za hodinu zpívat svůj trylek. Ten je originální pro každou rodinu.

Skutečně se mláďata učí před narozením?

Ukázalo se, že pokud byla vajíčka přenesena z hnízda jedné rodiny do hnízda druhé rodiny, pak si mláďata osvojila trylek adoptivních rodičů. To je důkaz, že se skutečně vše museli ještě ve vajíčku naučit sami a nejedná se o geneticky vrozený instinkt.

Rodiče pak používají tento rodinný vzor jako heslo a krmí jen ta mláďata, která dokážou trylek zazpívat bez chyb. Tím se brání proti kukačkám, které do hnízd kladou vejde mnohem později. Rodič tak má jistotu, že se stará o svůj vlastní druh a ne o cizího okupanta, který by časem jeho vlastní děti vyhodil z hnízda.

Později vědci odhalili, že tato dovednost není vlastní pouze modropláštíkům bělokřídlým, ale prokázána byla u nejméně dalších sedmi druhů. S velkou pravděpodobností se tak může jednat o poměrně běžnou strategii.

Darwin se mýlil

Charles Darwin měl za to, že se zpěv u pěvců vyvinul výhradně pro účely námluv u samců. Zde se však ukázalo, že nenarozeným dětem zpívají výhradně samičky. To tuto teorii tedy vyvrací a nám to ukazuje, že v přírodě máme stále co zkoumat a objevovat.

ScienceReveal.cz

174
 
 

Otravou olovem trpěli už staří Řekové. Řím to ale nezničilo, říkají studie

Česká televize

Z antického Řecka pocházejí nejstarší záznamy o demokracii, západní filozofii – a jak se nyní ukázalo, také o znečištění olovem. Vyplývá to z nové studie vědců z univerzity v německém Heidelbergu.

Vědci zkoumající sedimenty z řecké pevniny a Egejského moře nalezli nejstarší známé důkazy o znečištění životního prostředí olovem, které se datují do doby asi před 5200 lety. To je o 1200 let více než předchozí nejstarší zaznamenané znečištění olovem, které bylo nalezeno v rašeliništi na území dnešního Srbska.

Ve starověku se olovo uvolňovalo do ovzduší jako vedlejší produkt tavení rudy na měď a stříbro. Jedovatý kov později kondenzoval ve formě prachu a usazoval se v půdě.

Stříbro a olovo

„Stříbro se používalo na šperky, na speciální předměty – ale nenacházelo se v čistém stavu; těžilo se v rudě kombinované s olovem," uvedl archeolog Heidelberské univerzity Joseph Maran, spoluautor nové studie, která vyšla v odborném časopise Communications Earth and Environment.

Lokalita s nejstaršími známkami kontaminace olovem se nachází v severovýchodním Řecku, poblíž ostrova Thasos. Předchozí archeologické nálezy naznačují, že Thasos byl jedním z nejvýznamnějších míst v regionu, kde se těžilo stříbro a vyráběly kovy, uvedl Maran.

„Olovo uvolňované při tavení je první formou toxického nebo průmyslového znečištění na světě,“ řekl historik Joseph Manning z americké Yaleovy univerzity, který se na studii nepodílel. Antické Řecko je považováno za kolébku evropské civilizace; klasické období proslulo athénskou demokracií, Sokratem a Platónem, a v helénském období dosáhl řecký kulturní vliv vrcholu v celém Středomoří.

Olověná krize

Podle vědců zůstávala úroveň znečištění olovem ve starověkém Řecku po celou dobu bronzovou a v klasickém i helénském období poměrně nízká a lokalizovaná. Vědci ale zjistili, že zhruba před 2150 lety došlo k „výraznému a náhlému nárůstu“ emisí olova způsobených lidskou činností v celém Řecku, uvedl spoluautor studie Andreas Koutsodendris z Heidelberské univerzity.

Přibližně v té době, v roce 146 před naším letopočtem, dobyla řecký poloostrov římská armáda, která změnila společnost a ekonomiku regionu. S rozvojem římského obchodu, kolonií a lodní dopravy ve Středozemním a Černém moři rychle rostla poptávka po stříbrných mincích, což vyžadovalo tavení, při kterém se uvolňovalo olovo, uvedl Koutsodendris.

Olovo a pád Říma

Vysoce postavení Římané popíjeli nápoje připravované v olověných nádobách a pramenitou vodu do svých domovů vedli olověnými trubkami. Někteří historici tvrdí, že otrava olovem způsobovala u římské elity nemoci, jako byla dna, což byl další faktor, který urychlil pád této říše.

Tým archeologů a vědců nedávno popsal, jak moc byla římská voda z vodovodu kontaminovaná. Ze studie vyplývá, že voda z vodovodu ve starověkém Římě pravděpodobně obsahovala až stokrát více olova než tamní pramenitá voda, konstatovali v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Toto znečištění sice bylo měřitelné, ale podle vědců ne tolik, aby to dramaticky škodilo lidskému zdraví. To vylučuje, že by voda z olověných trubek patřila mezi hlavní viníky zániku Říma.

Česká televize

175
 
 

O festivalu - Týden mozku AV ČR

26. ročník festivalu proběhne v termínu 10.–16. března 2025.

Objevte fascinující svět neurověd na Týdnu mozku 2025! Tento festival, který je součástí celosvětové kampaně Brain Awareness Week (BAW), představí nejnovější objevy a trendy ve výzkumu mozku a neurovědách. Čekají vás přednášky, interaktivní workshopy a setkání s předními odborníky. Přijďte a zjistěte, jaké úžasné vědecké objevy vás čekají! Program Týdne mozku 2025 aktuálně připravujeme.

Tradici Týdne mozku v České republice inicioval a založil český neurovědec profesor Josef Syka v roce 1998.

Na organizaci Týdne mozku se podílejí tyto instituce:

Týden mozku AV ČR

view more: ‹ prev next ›