Dobrodružství poznávání

AI služba DeepSeek sleduje každé stisknutí kláves a vše odesílá do Číny, varují expterti

inSmart.cz

Cokoliv do DeepSeeku napíšete, cokoliv do čínské AI nahrajete i všechny vygenerované výstupy – to všechno může služba použít. A k čemu jí to bude? K libovolným účelům. Nejčastěji k dalšímu učení své AI. Čeho se bojí experti na kybernetickou bezpečnost?

Umělá inteligence od DeepSeek způsobila pořádný poprask. Nový LLM chatbot, který kombinuje pokročilé AI schopnosti s bezplatným přístupem, směle konkuruje i takovým gigantům, jako jsou ChatGPT či Claude. Oficiální aplikace se během několika dní po zveřejnění vyšplhala na první příčky žebříčků stahování v obchodech App Store a Google Play. Odborníkům však vadí nejen čínský původ, ale především způsob nakládání s daty uživatelů.

Celý článek zde:

Státní bezpečnost zrušili před 35 lety. Příslušníci ale už předtím začali likvidovat tajné spisy

Český rozhlas

Symbol teroru, vydírání, perzekucí, strachu. To byla v době totality komunistická Státní bezpečnost. Příslušníků této tajné politické policie byly tisíce. Po sametové revoluci v roce 1989 bylo logické, že by tento útvar měl zaniknout. A to se stalo přesně před 35 lety, 31. ledna 1990. Už předtím ale příslušníci StB začali ničit tajné dokumenty.

„Na pomezí středočeského a západočeského kraje byla v jednom z vojenských prostorů nalezena skládka tajných spisů Státní bezpečnosti,“ informovaly o likvidaci tajných spisů StB 16. prosince 1989 tehdejší Rozhlasové noviny.

Politické změny po listopadu 1989 přišly rychle a příslušníci státní bezpečnosti se tak snažili tajně zničit písemné materiály, které by v budoucnu mohly svědčit proti nim.

„Jedná se o širokou paletu nejrůznějších záznamů vyšetřování, soudních politických procesů, ale také informace o lidech zřejmě spolupracujících se Státní bezpečností. Dnes označení přísně tajné působí v rozmáčeném terénu tak trochu groteskně,“ doplnili tehdy Rozhlasové noviny.

Státní bezpečnost byla tajná policie, její příslušníci nenosili uniformy. V době totality byli symbolem teroru a v rámci takzvaného boje proti vnitřnímu i vnějšímu nepříteli se nebáli používat metody jako únosy lidí, vydírání i násilí. Po rozpadu sovětského bloku a přerodu od totality k demokracii byl tak požadavek na konec StB logický.

„Znamená to samozřejmě i význam psychologický, symbolický, protože Státní bezpečnost byla spojená v očích veřejnosti právě s vládou Komunistické strany Československa,“ říká historik Muzea paměti 20. století Michal Macháček.

Celý článek zde:

Jak si vyrobit šaty ze zkvašeného čaje. Stačí troška cukru a o zbytek se už postarají bakterie

ŽIVĚ.cz

Představte si budoucnost, ve které si vypěstujete vlastní oblečení podobně jako když si doma připravujete fermentovaný nápoj známý pod označením kombucha. Zní to jako sci-fi? Nikoli – vědci skutečně už několik let intenzivně zkoumají možnosti výroby textilií z bakteriální celulózy. To je přírodní materiál, který vzniká při kvašení oslazeného čaje pomocí speciální kultury mikroorganismů.

Proces je překvapivě jednoduchý – do nádoby s oslazeným čajem se přidá takzvaná SCOBY (symbiotická kultura bakterií a kvasinek), která na hladině vytvoří biofilm. Ten se postupně mění v pevnou vrstvu připomínající kůži nebo textilii. Zajímavé je, že tento materiál je asi desetkrát pevnější než bavlna, je zcela přírodní, netoxický a plně biodegradovatelný.

Výroba tradičních textilií má značný dopad na životní prostředí. Například na výrobu jednoho kilogramu bavlny je potřeba 8000 až 22 000 litrů vody. Syntetické materiály jako polyester zase vznikají z ropy a při praní uvolňují mikroplasty. Bakteriální celulóza by mohla být možným řešením těchto problémů.

Celý článek zde:

Pauliho vylučovací princip slaví 100 let

Sciencemag.cz

Žádné dva fermiony nemohou být současně ve stejném kvantovém stavu. Vylučovací princip, formulovaný rakouským fyzikem Wolfgangem Paulim, odstartoval před 100 lety rozmach kvantové mechaniky a kromě jiného poskytl i teoretický základ pro uspořádání prvků periodické tabulky.

Wolfgang Pauli se narodil ve Vídni 25. dubna 1900. Jeho otec, lékař přednášející na vídeňské univerzitě, pocházel z pražské židovské rodiny. Kmotrem čerstvě narozeného Pauliho se stal uznávaný fyzik česko-německého původu Ernst Mach. Tím jako by byl sám Pauli předurčen k velkým úspěchům na poli fyziky. Rok 1900 byl pro kvantovou fyziku rozhodující nejen díky narození Pauliho, ale taky tím, že ve stejném roce Max Planck poprvé představil teorii kvantování. Německý fyzik a filozof v ní navrhl, že energie se nešíří spojitě, ale v násobcích tzv. kvant – nejmenšího nedělitelného množství energie.

Pauli již v dětství vykazoval známky geniality. Při vyučování se ve třídě nudil, a tak si ve volných chvílích četl Einsteinovy práce o relativitě. Už ve 20 letech, tedy v době, kdy byl studentem Arnolda Sommerfelda na mnichovské univerzitě, publikoval své první vědecké práce. Mimo jiné napsal i encyklopedický článek shrnující dosavadní poznatky o relativitě, kterým upoutal pozornost mnohých teoretických fyziků včetně Alberta Einsteina. Zajímavostí je, že když se Pauli seznámil tehdejšími poznatky kvantové mechaniky, nepovažoval teorii za relevantní pro budoucí vývoj fyziky.

Pauliho genialita byla možná příčinou mnoha z jeho nepříjemných vlastností. Pauli například ráno velmi dlouho spal a málokdy se na přednáškách objevil před polednem. Byl také velmi kritický ke svým méně úspěšným kolegům, o jejichž pracích se bez okolků vyjadřoval ve smyslu, že se nedají považovat ani za špatné. Pauliho nadání pro teoretickou fyziku bylo vyváženo neschopností v oboru fyziky experimentální. Byl velmi nešikovný a říkalo se, že pouhá jeho přítomnost v blízkosti laboratoře přináší experimentům zkázu.

Wolfgang Pauli obdržel doktorát v roce 1921, ve věku pouhých 21 let. Poté strávil nějaký čas v Göttingenu a v Kodani, aby v roce 1923 přijal pozici na univerzitě v Hamburku. První Pauliho přednášky se věnovaly periodické tabulce prvků, kterou považoval za neuspokojivou. Chybělo totiž pochopení struktury atomového obalu, a tedy i vysvětlení uspořádání prvků do periodické tabulky. Dánský fyzik Niels Bohr navrhl v roce 1913, že elektrony v obalu atomu mohou obsadit pouze určité kvantové orbitaly, ale stále neexistovalo vysvětlení, proč elektrony v atomu nezaplňují orbitaly postupně od stavů s nejnižší energií. Pauli zároveň pracoval na teorii popisující anomální Zeemanův jev a byl přesvědčen, že je mezi oběma problémy nějaká souvislost.

Koncem roku 1924 navrhl Pauli přidání čtvrtého kvantového čísla k tehdy již existujícím třem – hlavnímu, vedlejšímu a magnetickému. Všechna dříve známá kvantová čísla popisují kvantový stav elektronu, vztahují se k jeho pohybu kolem jádra. Mají tedy fyzikální smysl. Pauli své nové kvantové číslo nazval dvojhodností nepopsatelnou klasicky. A krátce nato, v lednu 1925, představil svůj vylučovací princip. Ten uvádí, že žádné dva elektrony v atomu nemohou obsadit stav se stejnými hodnotami čtyř kvantových čísel. Každý elektron musí být v jedinečném stavu a dvě stejné hodnoty všech kvantových čísel jsou vyloučeny.

Pauliho čtvrté kvantové číslo sice fungovalo, vysvětlilo princip obsazování atomových orbitalů, ale nemělo fyzikální význam. Pauli sám nedokázal podat logické vysvětlení vylučovacího princip a ani jej odvodit z jiných zákonů kvantové mechaniky. Až později, v roce 1925, interpretovali Samuel Goudsmit a George Uhlenbeck Pauliho čtvrté kvantové číslo jako spin elektronu. Pauliho vylučovací princip tedy nejen vysvětluje strukturu periodické tabulky, ale je i zásadní pro vysvětlení dalších vlastností hmoty. Původně byl vylučovací princip použit jen pro elektrony v atomech, ale Pauliho teorie je aplikovatelná na jakýkoliv systém fermionů – částice se spinem ½.

Pauliho vylučovací princip odstartoval rozmach kvantové mechaniky, ke kterému došlo v následujících letech – Heisenberg představil svou maticovou formulaci a Schrödinger přišel s vlnovou mechanikou. Ta je založena na de Broglieho myšlence, že hmota může mít i vlnové vlastnosti. Wolfgang Pauli se v roce 1928 přestěhoval do Curychu. O tři roky později navrhl existenci nové částice, dnes dobře známého neutrina, jako řešení zdánlivé absence zachování energie při rozpadu beta.

Během druhé světové války Pauli pobýval v USA, odkud se v roce 1945 vrátil zpět do Curychu. Ve Spojených státech se stal profesorem teoretické fyziky v Princetonu a na rozdíl od mnohých svých kolegů odmítl spolupráci na projektu Manhattan, jehož cílem bylo sestrojení jaderné bomby. Po návratu do Evropy a mnoha výzkumných úspěších strávil velkou část svých pozdějších let přemýšlením o historii a filozofii vědy.

Pauli vždy trval na jasném a koherentním vysvětlení fyzikálních jevů. Toho se snažil dosáhnout ve svých pracích a stejně tak to vyžadoval i od svých spolupracovníků. Paulimu šlo nejen o intuitivní pochopení experimentu, ale i o rigorózní matematické schéma. Max Born jednou o Paulim poznamenal: „Věděl jsem, že je to génius, srovnatelný pouze s Einsteinem. Ale byl to zcela jiný typ člověka, který podle mého názoru nedosáhl Einsteinovy velikosti.“ Fyzikální přínos Wolfganga Pauliho ovšem nezůstal bez povšimnutí. Za objev vylučovacího principu obdržel v roce 1945 Nobelovu cenu za fyziku. Do konce svého života se věnoval pedagogické práci a spolupracoval také na založení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). Wolfgang Pauli zemřel 15. prosince 1958 na rakovinu slinivky.

Autorka: Iveta Zatočilová

původně publikováno na Matfyz.cz

Nizozemci vynalezli wi-fi, bluetooth i mikroskop, v inovacích jsou evropskými lídry

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Nizozemsko se dlouhodobě řadí mezi největší evropské inovátory. Země je mezinárodně známá svou otevřenou kulturou a důrazem na podnikání a inovace, které vytvořily živý a spolupracující startupový ekosystém. Jako vynálezci Wi-Fi, Bluetooth nebo mikroskopu jsou Nizozemci ranými adaptéry pro technologie, inovace a vzkvétající startupová scéna má za následek každoročně velké množství patentů.

Nizozemští vynálezci a výzkumníci patří mezi nejaktivnější přihlašovatele patentů u Evropského patentového úřadu (EPO). Podle údajů EPO má Nizozemsko jako evropské centrum výzkumu a vývoje různých velkých nadnárodních společností druhý nejvyšší počet patentových přihlášek na milion obyvatel v Evropě.

Nizozemsko figuruje tradičně velmi vysoko v mezinárodním srovnání výsledků vědy, výzkumu a inovací, a to jak z pohledu celkového postavení zemí, národních vědeckých systémů nebo jednotlivých univerzit. Evropská komise například každoročně zveřejňuje žebříček European Innovation Scoreboard, v jehož rámci se Nizozemsko od roku 2016 pravidelně umísťuje mezi nejlepšími pěti zeměmi EU, v roce 2024 například obsadilo 4. místo za Dánskem, Švédskem a Finskem.

Výrazná role soukromého sektoru

Aktivity v oblasti výzkumu a vývoje provádějí v Nizozemsku různé typy organizací (soukromé společnosti, výzkumné ústavy, univerzity), financování probíhá taktéž z několika zdrojů. V roce 2022 bylo vynaloženo na výzkum a vývoj v zemi celkem více než 21,5 miliardy eur. Soukromý sektor je přitom s více než dvoutřetinovým podílem největším sponzorem a také největším exportérem výsledků vědeckého výzkumu a vývoje, nizozemský veřejný sektor se pak na financování výzkumu podílí zhruba jednou třetinou. Nizozemští vědci navíc dostávají peníze z evropských fondů (například evropské výzkumné programy) a také od soukromých neziskových organizací.

Gestorským vládním resortem pro vědu, výzkum a inovace je Ministerstvo školství, kultury a vědy. To přímo řídí Nizozemskou radu pro vědu a výzkum (NWO), která je hlavní programovou i grantovou organizací výzkumu v zemi. NWO funguje na základě schválené národní vědecké politiky nazvané Dutch Research Agenda, kterou dále rozpracovává v dílčí rozvojové dokumenty, jako je například aktuální tříletá strategie NWO strategy 2023-2026. Poradním orgánem vlády je pak vědecká rada AWTI – Advisory council for science, technology and innovation, složená z významných nizozemských vědců a akademiků.

Pokud jde o počet výzkumných ústavů v zemi, pod NWO patří 16 výzkumných ústavů, nizozemská Královská akademie věd (KNAW) pak spravuje dalších 12 tematicky specializovaných výzkumných ústavů. Ministerstvu zdravotnictví, sociálních věcí a sportu podléhá na tato témata zaměřený Institut veřejného zdraví a životního prostředí (RIVM) a celosvětově uznávaný zemědělsko-potravinářský výzkum je prováděn ve výzkumném ústavu Wageningen University & Research při zemědělské univerzitě ve Wageningenu.

Celý článek zde:

Alkohol sice pomůže usnout, spánek ale zhorší

Zdravotnický deník

Sklenička před spaním patřím k častým způsobům sebemedikace, ať už po náročném dni či s cílem zajistit si spánek.

I když alkohol může usnadnit usínání, jeho vliv na kvalitu spánku je spíše negativní. Výzkumy ukazují, že narušuje REM fázi spánku, což vede k častějšímu probouzení a horší regeneraci. Dokonce i menší dávky, například sklenka vína, mohou zhoršit kvalitu spánku a ovlivnit paměť, kognitivní funkce či regulaci emocí.

Alkohol také narušuje přirozený biorytmus a může zhoršit chrápání či častější potřebu návštěvy toalety v noci. Naštěstí negativní účinky odeznívají po jeho vysazení.

Pro lepší spánek je vhodnější dodržovat pravidelnou spánkovou rutinu, spát v klidném prostředí a vyhýbat se kofeinu v pozdních hodinách.

Více v článku Ludmily Hamplové zde:

Google loni výrazně vyztužil bezpečnost Androidů. U 1,3 milionu aplikací omezil přístup k citlivým datům

ŽIVĚ.cz

Google v loňském roce do obchodu Google Play nasadil detekci hrozeb využívající umělou inteligenci, která zabránila publikaci 2,36 milionu aplikací, které porušovaly uživatelské podmínky. Současně došlo k zablokování 158 tisíc vývojářských účtů, jejichž jediným cílem bylo publikovat škodlivé aplikace. U 1,3 milionu aplikací pak Google omezil přístup k citlivým nebo zcela zbytečným datům uživatelů, která aplikace pro své fungování přímo nevyžadovaly.

Google po vývojářích začal požadovat větší transparentnost při využívání dat a také to, aby uživatelé mohli snadno zažádat o jejich smazání, včetně přidružených uživatelských účtů. Více než 91 % instalací z Google Play využívá bezpečnostní mechanismy nastavené v Android 13 a v novějších verzích systému. Aplikace, které využívají tzv. Play Integrity API, hlásí o 80 % nižší využití z neověřených a nedůvěryhodných zdrojů.

Tyto softwarové nástroje umí zkontrolovat, zda aplikace nebyla upravena, případně zda neběží v potenciálně nezabezpečeném prostředí, a také mohou zajistit to, aby uživatelé museli používat vždy nejnovější verzi aplikace, a to jen tu, kterou si stáhnete přímo z Google Play. V konečném důsledku pak zamezí používání neoficiální verze aplikace, která může pocházet z pohybných zdrojů.

Malware hlavně mimo Google Play

Bezpečnostní bariéra Play Protect denně na celém světě kontroluje u Androidů více než 200 miliard aplikací a u nových instalací využívá skenování v reálném čase na úrovni zdrojového kódu, což mu pomáhá s bojem proti vznikajícím a skrytým hrozbám. V loňském roce právě toto skenování v reálném čase odhalilo neuvěřitelných 13 milionů škodlivých aplikací, které nepocházely z obchodu Google Play. Hovoříme u nich o tzv. „sideloadingu“. Buď pochází z alternativních obchodů různé věrohodnosti a nebo si uživatelé přímo z internetu stáhli jejich instalační balíčky.

Celý článek zde

Informační gramotnost jako branná povinnost budoucnosti? Ne tak podle MŠMT

Médium.cz

Nové rámcové vzdělávací programy, které ministr prezentuje jako největší změnu ve školství za posledních dvacet let, se zdají být hazardem s národní bezpečností. Článek

Ještě v červenci loňského roku uvedl Otakar Foltýn v rozhovoru pro Radižurnál, že brannou povinností budoucnosti je informační gramotnost. O nutnosti disponování schopnostmi správně vyhodnocovat relevanci informací v zahlceném informačním prostoru, o posilování rezilience vůči manipulativním sdělením v médiích, včetně sociálních sítí atd. můžeme v době otevřené hybridní války slýchat prakticky denně.

V takové situaci by mohl člověk předpokládat, že když se upravují hlavní kurikulární dokumenty, tzv. rámcové vzdělávací programy (RVP), budou právě tyto gramotnosti posilovány. Vypadá to však, že ministerstvo školství si to nemyslí. Ba co více, upravilo tyto hlavní vzdělávací dokumenty tak, že hrozí poměrně zásadní redukce učiva spadajícího pod tzv. mediální či informační gramotnost, v horším případě jeho zánik. Než se podíváme, jak vypadají revidované dokumenty, podle kterých se budou znalosti a dovednosti související s mediální gramotností v následujících letech na školách vyučovat, vraťme se o pár let zpět, kdy se s jejich přípravou začalo.

V předchozích rámcových vzdělávacích programech byla mediální výchova definovaná jako tzv. průřezové téma. Tedy téma, které by se mělo začlenit do ostatních předmětů, které s tímto tématem souvisí. A jelikož mediální studia dnes z pohledu klasifikace věd patří mezi multioborové disciplíny, měly to být primárně předměty jako český jazyk a literatura, výchova k občanství, dějepis, ale samozřejmě také předměty související s počítačovou – digitální gramotností. V době vzniku ještě stále platných RVP, potřebu těchto gramotností zdůrazňovali hlavně odborníci z oboru mediálních věd, či bezpečnostních studií. Společenská poptávka nebyla zdaleka tak silná a odpovídala poměrně poklidné společensko-politické situaci. To reflektovala i edukační realita v této oblasti. Na pedagogických fakultách nebyli odborníci v tomto oboru připravováni a stávající pedagogové byli ve většina případů rádi, že stíhají naplňovat požadavky jejich nativních aprobací. V lepším případě tak byla na školách výuka mediálních témat naplňována v podobně různých přednášek a školení, které realizovaly různé neziskové organizace. O těch pár školách, kde nadšení, většinou mladí pedagogové, investovali svůj čas do vzdělávání se v této oblasti a zároveň získali podporu od vedení, aby zvládli začlenit toto učivo do svých nativních předmětů, nemá smysl vzhledem k obecnému dopadu na celkovou vzdělanost, hovořit. (O to více by se o nich ale mělo hovořit jako o příkladech dobré praxe.)

Politická a společenská situace se však začala zásadně měnit. Anexe Krymu, pandemie covidu, ruská invaze na Ukrajinu atd. atd. Do této doby se začala rodit největší změna kurikula za posledních 20 let.

Předpokládalo se, že mediální výchova zůstane buď stále průřezovým tématem (průřezové téma znamená, že se nejedná o konkrétní předmět, ale téma by mělo být začleněno do ostatních předmětů), ale bude lépe, čitelněji a výrazněji v metodických materiálech začleněna do závazných požadavků anebo vznikne nový samostatný předmět. K překvapení mnohých se nestalo ani jedno a mediální výchova dokonce zmizela jako samostatné průřezové téma.

Dílčí dovednosti a znalosti z mediální gramotnosti byly v lepším případě rozptýleny do ostatních vzdělávacích oblastí, které jsou součástí jednotlivých gramotností a kompetencí, které následně budou školy promítat do jednotlivých předmětů. V horším případě pak zmizely zcela. RVP pro základní školství definují osm klíčových kompetencí a dvě klíčové gramotnosti. Pomineme-li, že jejich vzájemný vztah je někdy matoucí (gramotnosti jsou nadřazené kompetencím, které tvoří základ pro jejich rozvoj, požadované výstupy se různě kříží atd.), v oblasti mediálních témat je třeba vyvinout značné úsilí k jejich nalezení. Jedním ze způsobů, jak dohledat a definovat konkrétní fragmenty dovedností a znalostí souvisejících s touto klíčovou gramotností, je přes definice očekávaných výsledků učení. Chápu, že teď se mohl čtenář zcela ztratit, proto přikládám následující infografiku, ze které by měl být tento systém čitelnější. Zvýrazněné jsou ty požadované cíle, které se týkají mediální gramotnosti. Výčet dalších cílů je ilustrační a není úplný.

Celý článek zde

Jak vypadá cenzura. Čínská AI DeepSeek odmítá odpovídat a mluví jako komunistická mluvčí

ŽIVĚ.cz

Přemýšlecí model DeepSeek R1 je pozoruhodný. Jeho čínským tvůrcům se podařilo vytrénovat AI patrně za zlomek nákladů, které na vývoj vynakládají jiné firmy. Hned se dostal do špičky nejlepších a včera pohnul technologickými akciemi na burzách. Své odpovědi v3ak ale cenzuruje.

Další informace zde

Daniel Nývlt se podělil o své zkušenosti s antarktickým výzkumem

Muni.cz – Zpravodajský portál Masarykovy univerzity

Téměř všude ledovce, minusové teploty a vítr, který na některých místech dosahuje rychlosti až 250 kilometrů v hodině. I tak se dá popsat nejchladnější kontinent světa, kde každoročně realizuje svou vědeckou práci přibližně patnáct českých výzkumníků, většina z nich z MU.

Další podrobnosti zde

Čínský chatbot DeepSeek zaskočil americké konkurenty. Odpovědi o Tchaj-wanu ale cenzuruje

Český rozhlas

Budíček pro americké firmy, tak popsal americký prezident Donald Trump nástup čínského chatbotu DeepSeek. Umělá inteligence vyvinutá Číňany údajně s mnohem nižšími náklady, než kolik stojí vývoj amerických konkurentů jako ChatGPT, otřásla hodnotou obřích technologických firem. Problémem čínského modelu ale je, že cenzuruje některé odpovědi, například o Tchaj-wanu nebo masakru na náměstí Nebeského klidu.

Podrobnosti zde

‚Pronásleduje mě pláč a nářky.‘ Přeživších holokaustu ubývá, památníky řeší, jak uchovat jejich vzpomínky

Český rozhlas

Do nacistického likvidačního tábora Auschwitz přijeli na prahu dospělosti nebo jako děti. Dnes tvoří poslední generaci, která továrnu na smrt ještě pamatuje. Pondělního 80. výročí osvobození tábora se zúčastnilo 56 těchto přeživších. Historici proto už dnes musí řešit, jak uchovat vzpomínku na holokaust živou, až svět opustí poslední z nich.

Site3D

Kosmonautix.cz

Společnosti Array Labs, Raytheon a Umbra oznámily 27. ledna, že společně nabídnou nový produkt nazvaný Site3D, který kombinuje technologii radaru se syntetickou aperturou (SAR) se specializovanými mapovacími algoritmy k vytvoření detailních 3D modelů zemského povrchu.

Rekordná hypergravitácia

Časopis Quark

Centrifúga a odstredivka sú zariadenia využívajúce odstredivú silu pôsobiacu na vložený materiál – táto sila je tým väčšia, čím sú vyššie otáčky rotora.

Centrifúga a odstredivka sú zariadenia, ktoré majú úplne rovnaký princíp činnosti, no podľa nepísaného pravidla sa názvom odstredivka označujú najmä malé zariadenia používané v kuchyni alebo laboratóriách a veľké priemyselné zariadenia sú skôr známe pod názvom centrifúga.

Existujú aj centrifúgy, na ktorých sa testujú účinky odstredivej sily na ľudský organizmus. Ide napríklad o testovanie vojenských pilotov lietajúcich na nadzvukových lietadlách. Silový účinok odstrediviek či centrifúg sa obvykle uvádza v pomerných, a nie absolútnych jednotkách. Sila odstredivého účinku sa udáva v násobkoch zemského gravitačného zrýchlenia, ktoré sa konvenčne označuje 1 g a má hodnotu – 9,81 m/s2. Ak centrifúga vyvolá zrýchlenie napríklad 10 g, znamená to, že by na Zem padalo desaťnásobným zrýchlením než je gravitačné zrýchlenie našej Zeme.

Donedávna bola jednou z najvýkonnejších centrifúg na svete americká vojenská centrifúga vyvinutá na tréning astronautov programu Apollo a dosahovala zrýchlenie až 1 200 g. Išlo teda o umelú hypergravitáciu 1 200-násobne väčšiu, než je zemská gravitácia. Túto hodnotu pomerne výrazne prekročila centrifúga, o ktorej nedávno informovala Čína. Jej centrifúga je jedným z kľúčových špičkových zariadení umiestnených v novom výskumnom centre The centrifugal hypergravity and interdisciplinary experiment facility (Centrifugálne hypergravitačné interdisciplinárne experimentálne zariadenie so skratkou CHIEF, v preklade šéf). Začali ju budovať v roku 2020 v budúcom Future Sci-Tech City (budúce vedeckotechnické centrum) v meste Chang-čou.

Nová čínska centrifúga vytvorí hypergravitačnú silu, ktorá je 1 900-násobne väčšia než gravitačná sila (teda 1 Fg) pôsobiaca na zemskom povrchu. Znamená to, že predmet s hmotnosťou 1 kg umiestnený na konci rotujúceho ramena centrifúgy by vážil neuveriteľných 1 900 kg. O samotnej centrifúge nie je známych veľa podrobností. Vnútorný priestor centrifúgy má polomer 4,5 m a v ňom rotujúce rameno má vonkajší polomer 4,15 m. Centrifúga má slúžiť na riešenie komplexných fyzikálnych a technických problémov a jej stavba má stáť 276,5 milióna dolárov. Americká agentúra NASA uvádza, že vytvorenie umelej gravitácie môže byť jedným z kľúčových krokov pre lety na Mars.

Zdroj: Časopis Quark

Umělá inteligence zlepšuje diagnostiku, léčbu i administrativu. Může výrazně posunout i kolorektální screening, říká docent Tachecí

Zdravotnický deník

Umělá inteligence (AI) již dnes v gastroenterologii zpřesňuje a zefektivňuje diagnostiku, může výrazně pomoci i úspěchu screeningu kolorektálního karcinomu. Šíře jejího využívání se navíc rozšiřuje, roli bude hrát i v rozhodovacích procesech a personalizované medicíně, má také potenciál snížit administrativní zátěž zdravotníků. V rozhovoru pro Zdravotnický deník to říká předseda České gastroenterologické společnosti docent Ilja Tachecí. Abychom AI využili ještě šířeji a dohnali země, kde se to daří, musíme podle něj zapracovat na technologické infrastruktuře, legislativním rámci i edukaci zdravotníků.

Jak umělá inteligence dosud ovlivnila váš obor?

V gastroenterologii již dnes vidíme přínos AI zejména v oblasti digestivní endoskopie. Umělá inteligence se využívá k identifikaci a klasifikaci polypů během koloskopie, což umožňuje zvýšit míru detekce adenomů a snížit riziko přehlédnutí premaligních lézí. Tato technologie přináší větší přesnost a efektivitu diagnostiky, což může mít v budoucnosti významný dopad také na výsledky programu screeningu kolorektálního karcinomu.

A jak podle vás bude umělá inteligence ovlivňovat gastroenterologii v letech příštích?

Do budoucna očekávám, že bude stále více integrována do klinické praxe, a to nejen v diagnostice, ale i v rozhodovacích procesech a v personalizované medicíně. Například zpracování dat z elektronických zdravotních záznamů pomocí AI umožní přesnější predikci odpovědi na biologickou léčbu u pacientů s idiopatickými střevními záněty.

Dále lze předpokládat rozšíření AI při monitorování pacientů pomocí telemedicíny. AI má potenciál také výrazně snížit administrativní zátěž zdravotnických pracovníků tím, že se zapojí do přípravy textů a zpracování rutinních administrativních úkolů. Tím by se mohlo uvolnit více času pro přímou péči o pacienty.

Používá se v tuzemské gastroenterologi umělá inteligence v diagnostice a léčbě ve větší míře již dnes?

V České republice již existují některá pracoviště, která využívají AI v diagnostice. Nejčastěji jde o asistenci při koloskopiích, kde AI pomáhá s detekcí a analýzou polypů, nebo o využití funkcí AI v radiodiagnostice, především v oblasti optimalizace snímání a zpracování obrazových dat – CT nebo MRI.

Ve srovnání se zahraničím, například s USA, Japonskem nebo některými evropskými zeměmi, je přesto implementace AI v tuzemsku stále omezená. Hlavními překážkami jsou vysoké finanční náklady, absence potřebné technologické infrastruktury a nedostatečné povědomí o širokých možnostech AI. Zároveň je nutné vytvořit legislativní rámec, který umožní bezpečné a etické používání AI v klinické praxi. Pro urychlení implementace AI v českém zdravotnictví by bylo vhodné více využívat dotační programy, zvyšovat osvětu mezi odbornou veřejností a zvýšit spolupráci s tuzemskými technologickými firmami na vývoji dostupnějších řešení.

Jak může dramatický nástup používání umělé inteligence ovlivnit personální otázku – jak u lékařů, tak u nelékařských pracovníků?

Umělá inteligence může zásadně změnit způsob práce zdravotníků. Kromě zefektivnění diagnostiky a léčby může lékařům i nelékařskému personálu usnadnit rutinní činnosti, například organizační a administrativní úkoly. To jim umožní lepší využívání pracovní doby a větší zaměření na vlastní léčebně-preventivní péči a na komplexnější úkoly vyžadující empatii a klinický úsudek.

Na druhou stranu se může objevovat také obava ze ztráty pracovních míst, zejména u nelékařských profesí zaměřených na rutinní a opakující se úkoly. Pro lékaře bude klíčové osvojit si schopnost práce s výstupy AI a jejich využívání jako podpůrného nástroje. To si vyžádá další vzdělávání a získávání nových kompetencí, například v oblasti datové analýzy a kritického vyhodnocování doporučení generovaných AI.

Zároveň s implementací AI vzniknou nové pozice zaměřené na technickou podporu, správu a vývoj těchto technologií. Tyto změny budou vyžadovat úpravu vzdělávacích programů nejen pro lékaře, ale i pro technický a administrativní personál.

Je podle vás současné povědomí o možnostech AI u tuzemských gastroenterologů dostatečné?

Povědomí o možnostech umělé inteligence v gastroenterologii se mezi lékaři postupně zvyšuje, ale stále není na dostatečné úrovni. Mnoho lékařů si uvědomuje potenciál AI, avšak chybí jim hlubší znalosti o fungování, limitech a možných rizicích této technologie.

Umělá inteligence (AI) již dnes v gastroenterologii zpřesňuje a zefektivňuje diagnostiku, může výrazně pomoci i úspěchu screeningu kolorektálního karcinomu. Šíře jejího využívání se navíc rozšiřuje, roli bude hrát i v rozhodovacích procesech a personalizované medicíně, má také potenciál snížit administrativní zátěž zdravotníků. V rozhovoru pro Zdravotnický deník to říká předseda České gastroenterologické společnosti docent Ilja Tachecí. Abychom AI využili ještě šířeji a dohnali země, kde se to daří, musíme podle něj zapracovat na technologické infrastruktuře, legislativním rámci i edukaci zdravotníků.

Jak umělá inteligence dosud ovlivnila váš obor?

V gastroenterologii již dnes vidíme přínos AI zejména v oblasti digestivní endoskopie. Umělá inteligence se využívá k identifikaci a klasifikaci polypů během koloskopie, což umožňuje zvýšit míru detekce adenomů a snížit riziko přehlédnutí premaligních lézí. Tato technologie přináší větší přesnost a efektivitu diagnostiky, což může mít v budoucnosti významný dopad také na výsledky programu screeningu kolorektálního karcinomu.

A jak podle vás bude umělá inteligence ovlivňovat gastroenterologii v letech příštích?

Do budoucna očekávám, že bude stále více integrována do klinické praxe, a to nejen v diagnostice, ale i v rozhodovacích procesech a v personalizované medicíně. Například zpracování dat z elektronických zdravotních záznamů pomocí AI umožní přesnější predikci odpovědi na biologickou léčbu u pacientů s idiopatickými střevními záněty.

Dále lze předpokládat rozšíření AI při monitorování pacientů pomocí telemedicíny. AI má potenciál také výrazně snížit administrativní zátěž zdravotnických pracovníků tím, že se zapojí do přípravy textů a zpracování rutinních administrativních úkolů. Tím by se mohlo uvolnit více času pro přímou péči o pacienty.

Používá se v tuzemské gastroenterologi umělá inteligence v diagnostice a léčbě ve větší míře již dnes?

V České republice již existují některá pracoviště, která využívají AI v diagnostice. Nejčastěji jde o asistenci při koloskopiích, kde AI pomáhá s detekcí a analýzou polypů, nebo o využití funkcí AI v radiodiagnostice, především v oblasti optimalizace snímání a zpracování obrazových dat – CT nebo MRI.

Ve srovnání se zahraničím, například s USA, Japonskem nebo některými evropskými zeměmi, je přesto implementace AI v tuzemsku stále omezená. Hlavními překážkami jsou vysoké finanční náklady, absence potřebné technologické infrastruktury a nedostatečné povědomí o širokých možnostech AI. Zároveň je nutné vytvořit legislativní rámec, který umožní bezpečné a etické používání AI v klinické praxi. Pro urychlení implementace AI v českém zdravotnictví by bylo vhodné více využívat dotační programy, zvyšovat osvětu mezi odbornou veřejností a zvýšit spolupráci s tuzemskými technologickými firmami na vývoji dostupnějších řešení.

Jak může dramatický nástup používání umělé inteligence ovlivnit personální otázku – jak u lékařů, tak u nelékařských pracovníků?

Umělá inteligence může zásadně změnit způsob práce zdravotníků. Kromě zefektivnění diagnostiky a léčby může lékařům i nelékařskému personálu usnadnit rutinní činnosti, například organizační a administrativní úkoly. To jim umožní lepší využívání pracovní doby a větší zaměření na vlastní léčebně-preventivní péči a na komplexnější úkoly vyžadující empatii a klinický úsudek.

Na druhou stranu se může objevovat také obava ze ztráty pracovních míst, zejména u nelékařských profesí zaměřených na rutinní a opakující se úkoly. Pro lékaře bude klíčové osvojit si schopnost práce s výstupy AI a jejich využívání jako podpůrného nástroje. To si vyžádá další vzdělávání a získávání nových kompetencí, například v oblasti datové analýzy a kritického vyhodnocování doporučení generovaných AI.

Zároveň s implementací AI vzniknou nové pozice zaměřené na technickou podporu, správu a vývoj těchto technologií. Tyto změny budou vyžadovat úpravu vzdělávacích programů nejen pro lékaře, ale i pro technický a administrativní personál.

Je podle vás současné povědomí o možnostech AI u tuzemských gastroenterologů dostatečné?

Povědomí o možnostech umělé inteligence v gastroenterologii se mezi lékaři postupně zvyšuje, ale stále není na dostatečné úrovni. Mnoho lékařů si uvědomuje potenciál AI, avšak chybí jim hlubší znalosti o fungování, limitech a možných rizicích této technologie.

Nabízíte nebo doporučujete jako odborná společnost lékařům v oblasti umělé inteligence nějaké vzdělávání?

Jako odborná společnost doporučujeme zahrnout téma AI do kontinuálního vzdělávání lékařů. Jednou z možností je organizace workshopů, seminářů nebo webinářů zaměřených na praktické aplikace AI v gastroenterologii.

Téma AI již nyní pravidelně zařazujeme do programu odborných setkání a konferencí organizovaných Českou gastroenterologickou společností. Do budoucna plánujeme sdílení zkušeností z pracovišť, která již AI implementovala do své diagnostické praxe. Tyto zkušenosti mohou inspirovat další lékaře a přispět k většímu zapojení této technologie v českém zdravotnictví.

Zdroj: Zdravotnický deník

Rezervovaný pohled na umělou inteligenci. V léčbe jenom doplněk, spíše pomůže s administrativní rutinou

Zdravotnický deník

Přímé uplatnění umělé inteligence (AI) v diagnostice a léčbě zatím není v tuzemsku velké, do budoucna ale snad poroste. Lékaři a další zdravotníci různých odborností ovšem již dnes umělou inteligenci masivně využívají pro analýzu dat a plnění rutinních administrativních úkonů, což jim umožňuje věnovat více času komplexní péči o pacienty. V anketě Zdravotnického deníku se na tom shodují oslovení předsedové odborných společností.

Jak umělá inteligence dosud ovlivnila váš obor a jak ho podle vás bude ovlivňovat v letech příštích?

Aleš Fibír, předseda České společnosti chirurgie ruky: V oblasti plastické chirurgie a chirurgie ruky zatím umělá inteligence nemá přímé uplatnění v klinické praxi, zejména proto, že spolehlivé nástroje založené na AI, které by mohly analyzovat obrazová data, tedy například diagnostika nádorů kůže, dosud nejsou dostatečně vyvinuté a certifikované pro zdravotnické systémy. AI pro generování obrazů v medicíně, například pro simulace nebo vizualizace, není zatím použitelná. I při precizních zadáních často generuje anatomické nesmysly, což je v medicíně nepřijatelné. Nabízí se i možnost predikce výsledků, například u estetických výkonů nebo u tkáňových rekonstrukcí, nicméně nyní je to spíše „reklamní“ záležitost, pro vlastní plánování operací to zatím použitelné informace nepřináší.

Já osobně zatím využívám především schopnosti AI v analýze textů – například při zpracování odborných článků, dále třeba generování testových otázek pro mediky nebo analýze datových souborů. AI nástroje nám mohou pomoci při manažerském řízení a organizaci péče, nebo s výukou studentů a lékařů, avšak v diagnostice či léčbě v praxi zatím nejsou rutinně k dispozici.

Do budoucna očekávám, že se první významné aplikace AI v medicíně se objeví například u radiologů, kde by mohla pomoci s popisem snímků ze zobrazovacích metod. V našem oboru se AI pravděpodobně zapojí do plánování rekonstrukčních výkonů nebo simulací operačních zákroků, avšak cesta k běžnému používání je ještě dlouhá.

Vladimír Mařík, předseda Společnosti estetické chirurgie: Osobně umělou inteligenci zatím používám jen minimálně. Myslím, že někteří kolegové jí mohou používat nebo používají v marketingu v estetické chirurgii a v komunikaci s potenciálními klienty.

Jiří Bronský, předseda České pediatrické společnosti: Pediatrie je obsáhlým klinickým oborem a současnost i budoucnost AI se do ní promítá stejným způsobem jako do jiných klinických oborů – s tím, že v pediatrii existuje několik specifických oblastí, v nichž bude jistě AI do budoucna intenzivně využívána. Jedná se například o diagnostiku a klasifikaci vrozených vad, genetických syndromů, infekčních nemocí nebo metabolických poruch.

Stejně jako v jiných oborech se v rámci komplementu v pediatrii bude stále více uplatňovat použití AI při analýze snímků ze zobrazovacích metod – RTG, MR, UZ. Jistě se bude AI stále více využívat v monitorovacích systémech v intenzivní péči, kde lze detekovat abnormality v reálném čase, například problémy s vitálními funkcemi. Zajímavé bude jistě i využití v „diagnostice na dálku“ prostřednictvím telemedicíny a také v mobilních aplikacích pro pacienty a rodiče.

Používá se v tuzemsku umělá inteligence v diagnostice a léčbě ve větší míře již dnes?

Aleš Fibír: V České republice není AI v současné době v diagnostice ani léčbě v rámci mého oboru běžně využívána, a to zejména proto, že zatím nejsou k dispozici certifikované systémy, které by splňovaly přísné požadavky na bezpečnost a přesnost. Bez těchto certifikací není možné AI v klinické praxi podle mého názoru zavést. Osobně zatím nemám přístup k žádnému trénovanému chatbotovi nebo nástroji na bázi AI, který by byl použitelný v diagnostice s přijatelnou mírou chybovosti.

Jiří Bronský: Ano, v médiích se již objevily zprávy o některých projektech, jako je například zlepšení diagnostiky retinopatie u předčasně narozených dětí nebo použití AI v logopedii pro přesnější diagnostiku a cílenou terapii dysartrie (porucha artikulace – pozn. red.). Podle údajů České asociace umělé inteligence využívá více než 60 procent českých nemocnic nějakou formu AI, což nás řadí mezi přední země v implementaci těchto technologií ve zdravotnictví.

Nezanedbatelné je také využití AI ve výzkumu – zejména při tvorbě statistických modelů pro hodnocení dat. Tento přístup využíváme i na našem pracovišti. V rámci výuky studentů nebo pro práci s textem je AI používána již naprosto běžně. Důkazem je i to, že jsem se nad některými odpověďmi s AI poradil i pro tento článek.

Vladimír Mařík: V diagnostice a léčbě se zatím v České republice umělá inteligence v estetické chirurgii nepoužívá.

Jak může podle vás dramatický nástup používání umělé inteligence ovlivnit personální otázku – jak u lékařů, tak u nelékařských pracovníků?

Aleš Fibír: AI může částečně nahradit práci nelékařských pracovníků, především při rutinních činnostech, jako jsou analýza dat nebo administrativa. Na druhou stranu bude nutné, aby tito pracovníci získali nové dovednosti – například nastavování, kontrolu a údržbu AI systémů. V případě lékařů AI spíše doplní jejich práci, než by ji nahradila. Lidský faktor, rozhodování a zodpovědnost za léčbu zůstávají nenahraditelné, a to zvláště v chirurgických oborech.

AI může do značné míry odlehčit rutinním úkolům, jako je analýza dat nebo administrativní činnost, což umožní zdravotníkům věnovat více času komplexní péči o pacienty. Na druhou stranu ale vyžaduje nové kompetence – znalost práce s daty, porozumění algoritmům a jejich limitům. To může znamenat nutnost dalšího vzdělávání.

Jiří Bronský: V obecné rovině je možné, že nástup AI omezí potřebnost některých specifických profesí a to se nevyhne ani medicíně, nicméně myslím, že pro správné zadání úkolu a následné vyhodnocení výstupů AI bude lidský faktor vždy potřeba. Neviděl bych tedy významné ohrožení ve smyslu ztráty zaměstnání pro lékaře, spíše se bude jednat o potřebu rekvalifikace a změny pracovní náplně u některých specifických zdravotnických činností.

Naopak si myslím, že řadě z nás by mohl nástup AI umožnit více se věnovat klinické medicíně, přenechat některé administrativní úkony AI a věnovat se zejména vyhodnocování jejích výstupů.

Vladimír Mařík: V estetické chirurgii je osobní kontakt s pacientem-klientem velmi důležitý – od konzultace k operaci až po zhojení pooperačních ran a plnému návratu do života. Pacient-klient vyžaduje osobní přístup. Roli umělé inteligence vidím spíše při práci v recepci, objednávání pacientů ke konzultacím, sdělování předoperačních a pooperačních pokynů, komunikaci s pacienty ze zahraničí nebo třeba jako pomoc s řešením pooperačních komplikací.

Je podle vás současné povědomí o možnostech AI u tuzemských lékařů dostatečné? Nabízíte nebo doporučujete jim jako odborná společnost v oblasti umělé inteligence nějaké vzdělávání?

Aleš Fibír: Povědomí o AI mezi lékaři je zatím spíše omezené, což je dáno i tím, že tyto technologie nejsou v našem oboru běžně implementovány.

Jako odborná společnost zatím v oblasti AI vzdělávání nenabízíme, především proto, že sami nemáme dostatek zkušeností s praktickým zaváděním AI. O možnostech umělé inteligence však pravidelně diskutujeme na odborných setkáních a konferencích.

Jiří Bronský: Obecné povědomí o AI tu jistě je, jedná se o jedno z módních témat, o kterém je slyšet prakticky všude. Nicméně s AI se pojí řada mýtů a předpokládám, že objektivní pohled na tuto problematiku asi nebude samozřejmostí. I v pediatrii by jistě využití umělé inteligence mohlo být mnohem širší a některé obavy nás zdravotníků je třeba rozptýlit.

My se o to jako odborná společnost snažíme. Na našich odborných konferencích se o AI pravidelně mluví a přednáší pro nás odborníci, kteří se tímto tématem systematicky zabývají. Těším se na dobu, kdy bude využití AI i v našem oboru masivnější.

Vladimír Mařík: Společnost estetické chirurgie kurzy či nějakou formu vzdělávání o možnostech umělé inteligence nenabízí.

Zdroj: Zdravotnický deník

Šílenství jménem TikTok: Američané kupují předražené telefony jen kvůli této aplikaci

Američtí uživatelé TikToku to teď mají složité. Aplikace byla zákonem z dubna loňského roku oficiálně zakázána, nový prezident Trump však vymáhání zákona pozdržel a jeho administrativa tak zákaz TikToku zatím nevymáhá. Odlišný přístup však zvolil Apple a Google, obě firmy aplikaci ze svých obchodů odstranili. Jak se dalo tušit, na bazarových serverech to vzbudilo velkou poptávku po telefonech s předinstalovanou aplikací TikTok.

Zdroj: SMARTmania.cz

A máme tu problém: ke zjištění místa vzniku fotky už nejsou potřeba GPS souřadnice

CHIP.cz

AI prozradí lokaci z fotografie během několika sekund. Dosud bylo možné zjistit místo pořízení fotografie především z GPS souřadnic uložených v EXIF datech. Nový nástroj GeoSpy však dokáže určit polohu i bez těchto metadat - stačí mu analyzovat obsah snímku.

Umělá inteligence GeoSpy, vyvinutá společností Graylark Technologies, dokáže během několika sekund identifikovat místo pořízení fotografie na základě analýzy vegetace, architektury, charakteristik půdy a dalších geografických prvků. Systém byl natrénován na milionech snímků z celého světa.

„Jde o převratnou technologii, která radikálně mění možnosti získávání informací z online fotografií,“ upozorňují investigativní novináři ze serveru 404 Media. I když systém nedokáže vždy určit adresu vzniku úplně přesně, často dokáže oblast zúžit na několik čtverečních kilometrů jen podle typu vegetace a zástavby.

Služba GeoSpy by mohla zásadně změnit, jaké informace lze z fotografií zveřejněných na internetu zjistit a kdo je může zjistit.

Zatímco výrobce prezentuje GeoSpy jako nástroj vhodný pro policii a vládní agentury, objevují se obavy ze zneužití. Nástroj je tak jednoduchý, že ho může použít kdokoli bez speciálního tréninku. To představuje významné riziko pro soukromí - stalkeři by mohli snadno lokalizovat osoby na základě fotografií sdílených na sociálních sítích.

Většina sociálních sítí již rutinně odstraňuje EXIF metadata z nahraných fotografií, včetně GPS souřadnic. Tato praxe měla chránit soukromí uživatelů. S nástroji jako GeoSpy však tato ochrana přestává stačit - lokaci lze odvodit přímo z obsahu fotografie.

Experti na kybernetickou bezpečnost ze společnosti Malwarebytes doporučují:

• Pečlivě zvažovat, jaké fotografie sdílíme online a zda je vůbec sdílet
• U citlivých snímků rozmazat nebo zakrýt charakteristické prvky okolí
• Vypnout ukládání GPS souřadnic v nastavení fotoaparátu telefonu
• Pravidelně kontrolovat nastavení soukromí na sociálních sítích

Po dotazech novinářů společnost Graylark Technologies omezila přístup k nástroji pouze pro ověřené vládní agentury. Technologie však ukazuje, že v éře umělé inteligence musíme být stále opatrnější s tím, jaké informace o sobě sdílíme online.

Zdroj: Malwarebytes, 404media, GeoSpy

Sociální sítě bez vlivu miliardářů? Hnutí Free Our Feeds je chce vybudovat do tří let

Český rozhlas

Skupina technologických podnikatelů chce během příštích tří let získat 30 milionů dolarů na vybudování decentralizované sítě sociálních médií, na kterou nebudou mít technologičtí miliardáři žádný vliv.

Kampaň Free Our Feeds chce vytvořit síť aplikací založených na protokolu AT, což je technologie s otevřeným zdrojovým kódem, která stojí za aplikací sociální sítě Bluesky. Sociální síť Bluesky je mikroblogovací platforma, která se nápadně podobá síti X. Není to náhoda, protože v prostředí twitteru původně vznikla.

Základem decentralizované struktury je autentizační přenosový protokol (AT protokol), kdy neexistuje jen jeden server, ale větší množství samostatných serverů, které spolu dokáží komunikovat. Zjednodušeně řečeno si může každý uživatel vytvořit svůj vlastní server, nebo si vybrat svého poskytovatele, informuje server Euronews.

Bluesky se objevila jako jedna z alternativ k platformě X (dříve Twitter), kterou v roce 2022 koupil miliardář Elon Musk. V roce 2023 byla spuštěna první verze, která fungovala na pozvánky. V únoru 2024 pak byla Bluesky otevřena všem a nashromáždila podle nejnovější zprávy společnosti do konce roku přes 23 milionů uživatelů.

Podle Marca Faddoula, jednoho z devíti technických poradců Free Our Feeds, AT protokol také umožňuje uživatelům mít „plnou kontrolu nad tím, kde jsou jejich data umístěna“.

Skupina technologických podnikatelů chce okamžitě získat 4 miliony dolarů a vložit je do nové nezávislé neziskové nadace, která bude platformu rozvíjet. Mezi další technické poradce iniciativy patří bývalí vedoucí pracovníci Mozilly, Social Web Foundation a dalších neziskových organizací.

„Je to ideální chvíle, protože na poli sociálních médií se blíží velká transformace,“ řekl k vytvoření platformy Faddoul.

Zdroj: Český rozhlas

Častí uživatelé sociálních sítí jsou podrážděnější. Jaká si vedla ve studii nejhůře?

inSmart.cz

Častí uživatelé sociálních sítí jsou podrážděnější a vznětlivější než lidé, kteří se jim snaží vyhýbat. Čím více času prohlížením obsahu nebo jeho zveřejňováním tráví, tím větší sklony k agresivitě a frustraci mají. Zjistili to experti z Centra pro kvantitativní výzkum zdraví při Massachusettské všeobecné nemocnici a Harvardské lékařské fakultě. Přispěli tak k celé řadě důkazů o negativních dopadech sociálních sítí na duševní zdraví.

Autoři studie zveřejněné v časopisu JAMA Network Open použili rozsáhlý soubor dat shromážděný ve dvou vlnách projektu COVID States v letech 2023 až 2024. Dotazovali se respondentů na sociální sítě, duševní zdraví a podrážděnost. Dostali odpovědi od téměř 43 tisíc dospělých Američanů.

Tým následně rozdělil respondenty do sedmi skupin podle toho, jak často se sociálními sítěmi (Facebook, Instagram, TikTok a X) pracují – nikdy, méně než jednou týdně, jednou týdně, několikrát týdně, jednou denně, několikrát denně a většinu dne.

Pro vyloučení jiných vlivů sledovali vědci i několik dalších faktorů, jako je politická angažovanost a příslušnost.

Průměrný věk účastníků byl 46 let, přičemž 58,5 procenta z nich se identifikovalo jako ženy, 40,4 procenta jako muži a 1,1 procenta jako nebinární. Vědci jim udělovali skóre podrážděnosti od 5 do 30. Čím vyšší skóre, tím vyšší úroveň podrážděnosti.

Nejhorší je TikTok

Výzkum spojil používání sociálních sítí s vyšším skóre podrážděnosti, informuje server Medical Express. Celkem 78,2 procenta účastníků studie přiznalo, že sociální média používá alespoň jednou denně. Jejich časté užívání přitom korelovalo s vyšším skóre podrážděnosti, v této práci definované jako sklony k hněvu a frustraci.

Podrážděnost spojujeme s celou řadou negativních projevů, třeba s horším duševním zdravím, funkčními poruchami či sebevražedným chováním.

Časté používání sociálních sítí korelovalo s vyšším skóre podrážděnosti i po vyloučení vlivu jiných psychických problémů, jako je úzkost nebo deprese.

Vůbec nejhorší výsledky zaznamenala studie u čínské platformy TikTok. Vliv přitom mělo i přispívání nebo konzumování politických příspěvků.

Je otázkou, zda sociální sítě skutečně vyvolávají podrážděnost, nebo jestli přitahují podrážděné lidi. Vědci však předpokládají, že jde o mnohem komplexnější proces, v němž se tyto faktory vzájemně ovlivňují. To by měly objasnit až další studie, v nichž chce tým také identifikovat možné důsledky pro veřejné zdraví.

Dřívější výzkumy našly souvislosti mezi užíváním sociálních sítí a horší soustředěností, spánkem a depresemi.

Zdroje: 1, 2

Extrémní nadzvukové větry naměřené na planetě mimo Sluneční soustavu

Sciencemag.cz

Astronomové objevili extrémně silné větry, které zmítají rovníkem obří exoplanety WASP-127b. Vítr dosahuje rychlosti až 33 000 km/h a představuje nejrychlejší proudění svého druhu, jaké kdy bylo na planetě naměřeno. Objev byl učiněn pomocí dalekoledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) v Chile a poskytuje jedinečný pohled na průběh počasí na vzdáleném světě.

Tornáda, cyklóny a hurikány způsobují na Zemi spoušť, ale vědci nyní objevili planetární větry zcela jiného rozsahu, daleko mimo Sluneční soustavu. Od svého objevu v roce 2016 zkoumají astronomové počasí na plynném obrovi WASP-127b, který se nachází více než 500 světelných let od Země. Planeta je o něco větší než Jupiter, ale má jen zlomek jeho hmotnosti, takže je „nafouklá“. Mezinárodní tým astronomů nyní učinil nečekaný objev: na planetě zuří nadzvukové větry.

„Část atmosféry této planety se k nám pohybuje vysokou rychlostí, zatímco jiná část se od nás stejnou rychlostí vzdaluje,“ říká Lisa Nortmann, výzkumnice z univerzity v německém Göttingenu a hlavní autorka studie. „Tento signál nám ukazuje, že kolem rovníku planety proudí velmi rychlý nadzvukový vítr.

Při rychlosti 9 km za sekundu (což je téměř neuvěřitelných 33 000 km/h) se tryskový vítr pohybuje téměř šestinásobnou rychlostí, než jakou rotuje planeta [1]. „To je něco, co jsme dosud neviděli,“ říká Nortmann. Jedná se o nejrychlejší vítr, jaký byl kdy naměřen v tryskovém proudu, který obtéká planetu. Pro srovnání, nejrychlejší vítr, který byl kdy ve Sluneční soustavě naměřen, byl zjištěn na Neptunu a pohyboval se rychlostí „pouhých“ 0,5 km za sekundu (1800 km/h).

Skupina, jejíž výzkum byl nedávno publikován v časopise Astronomy & Astrophysics, zmapovala počasí a složení planety WASP-127b pomocí přístroje CRIRES+ na dalekohledu VLT ESO. Měřením toho, jak světlo hostitelské hvězdy prochází horními vrstvami atmosféry planety, se jim podařilo určit její složení. Jejich výsledky potvrdily přítomnost vodní páry a molekul oxidu uhelnatého v atmosféře planety. Když však výzkumníci sledovali rychlost pohybu tohoto materiálu v atmosféře, pozorovali – ke svému překvapení – dvojitý vrchol, který naznačuje, že jedna strana atmosféry se pohybuje velkou rychlostí směrem k nám a druhá od nás. Vědci dospěli k závěru, že tento nečekaný výsledek by vysvětlovaly silné proudové větry kolem rovníku.

Při dalším sestavování mapy počasí výzkumníci také zjistili, že póly jsou chladnější než zbytek planety. Existuje také mírný teplotní rozdíl mezi ranní a večerní stranou WASP-127b. „To ukazuje, že planeta má komplexní charakter počasí stejně jako Země a další planety naší soustavy,“ dodává Fei Yan, spoluautor studie a profesor na Čínské vědecko-technické univerzitě.

Výzkum exoplanet se rychle rozvíjí. Ještě před několika lety mohli astronomové měřit pouze hmotnost a poloměr planet mimo Sluneční soustavu. Dnes již dalekohledy, jako je VLT ESO, umožňují vědcům mapovat počasí na těchto vzdálených světech a analyzovat jejich atmosféry. „Pochopení dynamiky těchto exoplanet nám pomáhá zkoumat mechanismy, jako je redistribuce tepla a chemické procesy, což zlepšuje naše chápání vzniku planet a potenciálně vrhá světlo na vznik naší vlastní Sluneční soustavy,“ říká David Cont z Mnichovské univerzity v Německu a spoluautor článku.

Zajímavé je, že v současné době mohou podobné studie provádět pouze pozemní observatoře, protože přístroje, které jsou v současnosti na vesmírných teleskopech, nemají potřebnou přesnost měření rychlostí. Delkohled ELT (Extremely Large Telescope) ESO, který se momentálně staví v blízkosti VLT v Chile, a jeho přístroj ANDES umožní vědcům proniknout ještě hlouběji do vývoje počasí na vzdálených planetách. „To znamená, že pravděpodobně budeme moci rozlišit ještě jemnější detaily vzorců větru a rozšířit tento výzkum na menší, kamenné planety,“ uzavírá Nortmann.

Poznámky [1] Skupina sice přímo nezměřila rychlost rotace planety, ale předpokládá, že WASP-127b je slapově vázaná. To znamená, že planetě trvá stejně dlouho, než se otočí kolem své osy, jako obíhá kolem své hvězdy. Když vědci vědí, jak je planeta velká a jak dlouho jí trvá oběh kolem hvězdy, mohou odvodit, jak rychle rotuje.

Zdroj: Tisková zpráva Evropské jižní observatoře 2025/02

Jak efektivně trénovat neuronové sítě pro segmentaci obrazu? Vědci nabízí řešení

VŠB – Technická univerzita Ostrava

Evoluční optimalizační algoritmy, zejména samoorganizující se migrační algoritmus (SOMA), se ukázaly jako účinné při zlepšování výkonu neuronových sítí pro segmentaci obrazů lidské pleti. Tento přínos potvrdil článek v odborném časopise Scientific Reports, jehož autorem je spolu s kolegy z Vietnamu Ivan Zelinka z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO.

Výzkum podpořený z projektu REFRESH ukázal, že metoda SOMA je v porovnání s tradičními optimalizačními technikami a jinými evolučními algoritmy efektivnější a má potenciál pro využití i v dalších oblastech počítačového vidění.

„Segmentace pleti znamená proces automatického rozpoznávání a oddělování oblastí obrazu, které odpovídají lidské kůži, od těch, které odpovídají jiným objektům či materiálům, například pozadí, vlasy, oblečení apod. Tento proces je klíčový v mnoha oblastech, jako jsou rozpoznávání obličejů, sledování gesta nebo diagnóza kožních onemocnění, což má přímý dopad na oblasti, jako je zdravotní péče nebo bezpečnostní technologie,“ přiblížil motivaci výzkumu profesor Zelinka, který rovněž působí v Industry 4.0 & Automotive Lab projektu REFRESH.

Autoři studie porovnali výkon SOMA s populárními optimalizačními metodami založenými na gradientu, jako jsou ADAM a SGDM, a také s jiným evolučním algoritmem - diferenciální evolucí (DE). Experimenty byly provedeny na datasetu, který obsahuje 245 057 vzorků. Výzkumníci u jednotlivých metod zkoumali jak výkon, tak percepční kvalitu – tedy způsob, jakým lidé vnímají a hodnotí kvalitu obrázků. Výsledky ukazují, že neuronová síť trénovaná pomocí SOMA dosahuje nejvyšší přesnosti (93,18 %), čímž překonává ADAM (84,87 %), SGDM (84,79 %) a DE (91,32 %).

„U práce považuji za důležité dva přínosy. Za prvé jsme ukázali potenciál začlenění evolučních optimalizačních algoritmů, jako je například i SOMA, do trénovacího procesu umělých neuronových sítí. Ne že by neexistovaly jiné algoritmy na učení, nicméně tyto techniky, z jejichž domény pochází diferenciální evoluce nebo SOMA, dokážou nejen učit, ale také navrhovat samotnou strukturu sítě a spoustu jejich dalších parametrů. Dá se tedy říct, že díky těmto technikám můžeme v počítači simulovat evoluční vývoj sítí až k těm, které podávají požadované výsledky. Tato integrace výrazně zlepšuje výkon například při úlohách zpracování obrazu,“ uvedl Zelinka.

„Za druhé námi navržená metoda vykazuje jistou novost a účinnost v porovnání s tradičními optimalizačními technikami založenými na gradientu a jinými evolučními algoritmy. I v tomto případě nejde o vítězství jednoho či druhého algoritmu, ale o jejich inovativní použití,” doplnil.

Podle autorů se metoda rovněž ukazuje jako velmi slibná pro aplikaci v jiných oblastech strojového učení a klasifikace. „Tím, že v tomto směru využijeme další nové technologie, jako jsou například kvantové počítače nebo jejich hardwarové simulátory, bude možné tento přístup dále vylepšit a rozšířit a přispět tak k pokroku ve výše zmíněných oblastech,“ řekl Zelinka.

Umělé neuronové sítě (ANN) a systémy na nich založené (např. i GPT) se staly klíčovou součástí mnoha moderních technologií, které se používají v různých oblastech, jako je rozpoznávání obrazů nebo zpracování textu. Jsou velmi užitečné rovněž v medicíně, například při diagnostice některých onemocnění nebo při řízení zdravotní péče. Tyto sítě jsou inspirovány lidským mozkem a skládají se z propojených "uzlů" neboli neuronů, které spolupracují a učí se z dat. Trénování těchto sítí je ale stále velkou výzvou, protože je složité optimalizovat velký počet parametrů.

Zdroj: VŠB – Technická univerzita Ostrava | Text: Martina Šaradínová, Pr manažerka projektu REFRESH

Ruth Tachezy v podcastu Spotlight: Největší chyba za covidu. Nedokázala jsem si představit, co se stane, líčí viroložka

National Institute of Virology and Bacteriology

„Doufala jsem, že šíření covidu-19 nebude tak rychlé a nebude celosvětové,“ popisuje molekulární viroložka Ruth Tachezy, v čem pandemii nového onemocnění před pěti lety podcenila. Česko se podle ní s pandemií popasovalo dobře, největší problémy vidí zpětně v komunikaci státu.

„Za největší chybu u nás považuji absenci správné a včasné mediální komunikace,“ komentuje pandemické období covidu-19 Tachezy. Kvůli tomu vznikaly ve veřejném prostoru mezery, které byly vyplňovány ne vždy důvěryhodnými informacemi. „Byť to byli odborníci, kteří měli v dané problematice vzdělání, tak bohužel jejich komunikace byla velmi škodlivá,“ vysvětluje viroložka.

V květnu 2021 byla ustanovena mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES), která fungovala jako odborný poradní orgán ministerstva zdravotnictví. „Teprve v této chvíli jsme si všichni uvědomili, jak je důležité spolupracovat,“ konstatuje Tachezy. To, co se totiž zdálo jako správné řešení pro virologa, nemuselo být nutně funkčním řešením pro demografa nebo právníka.

„Byla to velká škola. Je skutečně nutné, aby v rámci připravenosti spolupracovaly multioborové skupiny. Rozhodovat totiž na základě limitovaných dat tak, aby nevznikly žádné chyby, je velice náročné,“ popisuje v rozhovoru pro Spotlight Tachezy.

Celý rozhovor si můžete pustit na stránkách aktualne.cz nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Vyšly první společné dějiny česky a německy psané literatury českých zemí

Akademie věd České republiky

O česky a německy psané literatuře z českých zemí se dosud vyprávělo v oddělených příbězích. Právě vydaná kolektivní publikace Tvořeni literaturou. Společné dějiny česky a německy psané literatury českých zemí (1760–1920) poprvé nahlíží vývoj literatury u nás jako celek. Knihu edičně připravili Václav Smyčka a Václav Petrbok z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, který ji vydal společně s nakladatelstvím Akropolis.

Publikace sleduje napříč česky i německy psanou literaturou způsoby, jimiž literární díla znázorňovala a utvářela vnímání, jednání a cítění člověka dlouhého 19. století. Vypráví při tom o vzestupu, nacionalizaci a krizi sebeobrazu člověka spojeného od osvícenství s vírou ve schopnost kultivovat a harmonizovat své nitro.

Vedle slavných osobností, jako jsou Karel Hynek Mácha, Josef Kajetán Tyl, Božena Němcová, Adalbert Stifter, Marie von Ebner-Eschenbach či Franz Kafka, se zde potkávají i stovky dnes méně známých a zapomenutých autorů a autorek, kteří inovovali literární výrazové prostředky a společně utvářeli moderní obraz člověka.

Co si z četby knihy Tvořeni dějinami může odnést dnešní člověk? Podle Václava Petrboka „přesvědčení, že literatura měla významnou roli při utváření novodobé společnosti v českých zemích, zejména v onom „měšťanském“ 19. století, a to bez ohledu na užívaný jazyk.“ Václav Smyčka doplňuje: „Především uspokojivý pocit, že literatura naší vlasti je mnohem bohatší a pestřejší, než jsme čekali. Žilo zde mnoho skvělých autorů a autorek, o nichž jste se ve škole a v literárních dějinách nemohli nic dozvědět, protože nepsali česky, na jejichž výkonech ale pozdější vývoj i české literatury a kultury stavěl.“

Kdy vznikla myšlenka napsat společné dějiny česky a německy psané literatury českých zemí, jak je kniha koncipována, s čím se tvůrci knihy nejvíce potýkali a k čemu by vztah obou literatur připodobnili? – odpovědi obou editorů jsou k dispozici v rozhovoru na webu Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Tvořeni literaturou. Společné dějiny česky a německy psané literatury českých zemí (1760–1920)

Zdroje: O knize Tvořeni literaturou s Václavem Smyčkou a Václavem Petrbokem | Akademie věd České republiky

Prvním populacím invazního raka červeného se na Slovensku bohužel daří

Fakulta rybářství a ochrany vod JU

Nedávná studie Borise Liptáka a kolegů publikovaná v časopise BioInvasions Records dokumentuje první výskyt invazního raka červeného (Procambarus clarkii) na Slovensku. Tento druh, původem z jižních oblastí Spojených států a severního Mexika, je celosvětově nejrozšířenějším a nejinvaznějším druhem raka. Je známý svou přizpůsobivostí, schopností vytlačovat původní druhy a narušovat místní ekosystémy.

Díky spolupráci se slovenskými kolegy byla získána data o jeho výskytu na dvou přírodních lokalitách, které jsou napájeny termálními prameny. První lokalita se nachází u Turčianských Teplic ve středním Slovensku, pod komerčním zařízením pro chov akvarijních živočichů (nejpravděpodobnější zdroj populace díky únikům). Tato populace je zatím relativně omezená ve svém rozšíření. Druhá lokalita se nachází přibližně 150 km jižně, poblíž Komárna, a nedávné nálezy naznačují rychlé šíření v této oblasti, pravděpodobně v důsledku vypouštění raků nezodpovědnými chovateli.

Obě populace jsou velmi početné a dobře etablované. Od jejich prvního zaznamenání na jaře 2023 byla zahájena monitorovací a ochranářská opatření s cílem snížit jejich počet a omezit jejich další šíření. Dosud bylo díky koordinovanému úsilí místních partnerů – především Národního parku Veľká Fatra a Chráněné krajinné oblasti Dunajské luhy, odchyceno desetitisíce jedinců.

Podrobné informace lze nalézt v původním článku: Lipták, B., Prati, S., Oficialdegui, F.J., Apfelová, M., Pekárová, S., Kautman, J., Janský, V., Kouba, A., 2024. First populations of invasive red swamp crayfish flourish in Slovakia. BioInvasions Records 13: 825–841. https://doi.org/10.3391/bir.2024.13.3.20

Zdroj: Fakulta rybářství a ochrany vod JU | Autor: doc. Antonín Kouba