PepikHipik

Násilné chování, šikana a krizové situace ve škole

Šikana, násilí a další rizikové chování jsou ve školách závažným problémem, který v současné době postihuje tisíce dětí a mladistvých v celé České republice. Přestože se o tématu stále více hovoří, v mnoha případech zůstává neviditelné a nedostatečně řešené. Například šikana může mít hluboké psychické, emocionální i fyzické následky, které ovlivňují životy dětí nejen během školní docházky, ale i v dospělosti.

V pop kultuře se odrážejí dobové hodnoty i vzorce chování, říká historička - Akademie věd České republiky

Jako teenagerka toužila po kariéře filmařky. Nakonec Veronika Pehe z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR filmy ani seriály netočí, ale zkoumá. V lecčem totiž podle ní fungují jako svědectví své doby. Co všechno může tuzemská polistopadová tvorba prozradit o tom, jak se proměňovala naše společnost po roce 1989 prozradila v rozhovoru pro oficiální čtvrtletník Akademie věd ČR A/ Magazín.

Koho sledovat, pokud jde o US

Alexandra Alvarová

Původně jsem Vám sem chtěla postovat kus od kusu, co se děje v amerických městech a obcích. Ale to se nedá.

Srandovní na tom je, že přesně jak říkali dezoláti, média o tom mlčí. Na sociálních sítích sice nenajdete žádný hashtag, který by vám to pomohl najít, myslím, že Cuk a jeho bros odvádějí fakt dobrou práci. Ale zato vidíte spousty drobných videí na Insta, které nahráli obyčejní lidé a nijak je nekomentují. Za poslední dva dny jsem jich už viděla několik a pořád to roste.

Republikánští voliči řvou jak smyslů zbavení na své kongresmeny v tzv. town halls, tedy na pravidlených setkáních s voliči, kde má kongresmnen skládat účty. Je to divoký, stařenky křičí, chlapi bučí, prostě mazec.

Na bále v Bílém domě napochodoval dovnitř armádní orchestr a zpíval papalášům slavnou scénu z Bídníků! Ti idioti to nepochopili a ještě jim za to tleskali.

Slyšíš ty lidi zpívat

zpívat tu píseň rozhněvaných lidí

to je ta hudba národa

který už nechce být dále otroky.

Když se tlukot tvého srdce

Odráží v tlukotu bubnů

Tam je začínající život

když zítřek příjde.

Na ta videa, respektive jen několik z nich, Vám dám linky taky. Ted vidím pochody za Ukrajinu v Chicagu, protesty ve Washigtonu DC, u nás v Bostonu, ale i v Red States, například v Texasu, začíná být horko.

Lidi byli dlouho jako přimražení z té hrůzy, odmítali uvěřit, Trumpovi voliči zběsile hledali nějaká náhradní vysvětlení a nic nenacházeli. Kritika Trumpa zní v evropských anglicky píšících médií, která se sem dostanou, ale i z Murdochova Wall Street Journal a to je co říct. Média za pazwallem ovšem MAGA nečte. I moderátoři na Fox News už to někteří nezvládají a mají hysterické psotníčky, a to jsou za propagandu placení.

Jde to pomalu, ale jde to. Dole pár linků a seznamy, koho sledovat. Rozhodně si vyhledejte mediální kanály bratří Meiselasů, nazvané MEIDAS TOUCH. Podcasty, News, Videa. Jejich podcast sesadil ze žebříčku nejúspěšnějšího podcastu Trumpova a Muskova vlezdoprdelistu Joe Rogana. Poslouchají ho tu všichni napravo i nalevo.

Také doporučuji seriozní Heather Cox Richardson, která je každému postu přilepí mraky zdrojů. Vojenského právníka Glenna Kirschnera. Game analytika Jima Stewartsona, pokud skousnete ten jeho punk style. Britskou novinářku Carole Cadwalladr a její blog How to survive broligarchy. Timothyho Snydera. Historičku Ruth Ben-Ghiat a její blog LUCID o diktátorech. Novinářku z L.A. německého původu Heidi Siegmund Cuda, která začala stejně jako Carole psát o tom, co nám hrozí už v roce 2017. Spisovatele Craiga Ungera, autora knihy American Kompromat, který vyzpovídal agenta KGB Jurije Švece. Nezávislého publicistu Aarona Rupara, který mapuje nepokoje po celých US. Software Solutrions Architecta HiFiho, který toho o MAGA ví tolik, že raději vystupuje pod pseudonymem. Blog starší dámy Jennifer Rubin s názvem The Contrarian, který často hostí jiného právníka, bývalého velvyslance v ČR, Normana Eisena . Expertku na postsovětský faišmus Saru Kendzior, která je paradoxně nucena psát o tom americkém.

No a taky mou maličkost, jsme zatím všichni na Substacku, než nám to investor Andreesen Horowitz zatípne i tam.

Linky dole, bude jich hodně, bacha na to.

• Pár malých videí o občanské blbé náladě:

https://www.youtube.com/watch?v=pIQh_5dZUwI

https://www.facebook.com/reel/545057301299354/?s=single_unit

https://www.facebook.com/reel/3772291516329023/?s=single_unit

https://www.facebook.com/reel/1428931984756018/?s=single_unit

https://www.facebook.com/reel/491045944061292/?s=single_unit

• Ostatní slíbené odkazy:

https://meidasnews.com/

https://substack.com/@jenrubincontrarian

https://substack.com/@alexalvaro

https://substack.com/@deepthoughtswithhifi

https://substack.com/@jimstewartson

https://substack.com/@meidastouch

https://substack.com/@brettmeiselas

https://substack.com/@benmeiselas

https://www.bettedangerous.com/

https://substack.com/@carolecadwalla

https://www.mind-war.com/

https://heathercoxrichardson.substack.com/

https://substack.com/profile/8891234-glenn-kirschner

https://substack.com/profile/30618158-timothy-snyder

https://snyder.substack.com/

https://substack.com/profile/109906100-heidi-siegmund-cuda

https://substack.com/@aaronrupar

Jak funguje železniční přejezd

• Jak přejezd funguje
• Proč na přejezdu čekám strašně dlouho – a stále nic nejede?
• Co dělat, pokud se ocitnete na přejezdu mezi závorami
• Naučte se jak zastavit blížící se vlak

Revoluce v pěstování zemědělských plodin: Sluneční světlo už možná nebude potřeba

Představte si budoucnost, kde místo nekonečných lánů polí vidíte rozmanité krajiny plné života. Zemědělské plochy jsou přesunuty do výškových budov, podzemních komplexů, nebo dokonce do vesmíru. Sci-fi? Možná ne. Vědci z Washingtonské univerzity v St. Louis přišli s myšlenku elektro-agrikultury, která by mohla kompletně změnit způsob pěstování plodin a napomoci snížení ekologické zátěže i řešení výzev, jež přinášejí klimatické změny.

Základem této inovativní metody je obejít fotosyntézu a místo toho „krmit“ rostlinu nízkomolekulárními uhlovodíky. Rostlina by tak obdobně jako živočichové získávala energii přeměnou chemických látek namísto světelné energie a mohla by tak růst i ve tmě.

Tento proces je přitom v přírodě běžný. Při klíčení rostlina využívá zásobní látky v semínku k produkci energie potřebné k růstu. Jakmile však začne být rostlina schopná fotosyntézy, je tento metabolismus deaktivován. Pomocí nových metod šlechtění se nyní vědci pokoušejí tyto metabolické dráhy znovu aktivovat a zavést systém umožňující pěstování rostlin bez potřeby slunečního světla.

Klíčovou součástí tohoto přístupu je také elektrický rozklad oxidu uhličitého ve vodě, při kterém vzniká acetát – nový zdroj energie pro rostliny. Ten je ke kořenům přiváděn prostřednictvím hydroponie, což přináší řadu dalších výhod. Umožňuje to efektivnější řízení přísunu živin, minimalizuje ztráty hnojiv odplavením a snižuje tak i rizika eutrofizace vodních ekosystémů. Rostliny jsou v tomto systému nezávislé na vnějších klimatických podmínkách, mohou růst celoročně a spotřeba energie je výrazně nižší než při pěstování s umělým osvětlením.

Výzkum zatím stále probíhá, avšak vědci už dosáhli významného pokroku. Podařilo se vypěstovat rostliny schopné kombinovat metabolismus acetátu s fotosyntézou, což vedlo ke čtyřnásobnému zvýšení efektivity růstu oproti samotné fotosyntéze. Cílí však na vyšlechtění rostlin, které budou využívat acetát jako jediný zdroj energie. Testování aktuálně probíhá na bramborách, rajčatech a salátu, s plánem rozšířit výzkum na další důležité plodiny.

Tento přístup k pěstování s sebou nese ohromné výhody a pokud by se stal běžnou praxí, plocha potřebná pro zemědělství by se mohla snížit odhadem o více než 90 %. To by nejen uvolnilo obrovské plochy pro přirozené ekosystémy, ale také významně snížilo emise a způsobilo doslova revoluci v produkci potravin. Možná stojíme na prahu nové éry udržitelného zemědělství a kdo ví – třeba se jednou budou plodiny dovážet i z jiných planet.

Kognitivní disonance: Proč lidé věří konspiračním teoriím i navzdory důkazům?

V moderní době máme k dispozici více vědeckých poznatků než kdy dříve. Přesto se ve společnosti stále setkáváme s lidmi, kteří věří konspiračním teoriím, popírají existenci virů, považují vakcíny za nebezpečné nebo se nechávají obalamutit podvodníky, a to i tehdy, když jsou jim předloženy jasné důkazy o opaku. Proč tomu tak je? Jedno z hlavních psychologických vysvětlení nabízí koncept kognitivní disonance.

Co je kognitivní disonance?

Kognitivní disonance je psychologický stav nepohodlí, který vzniká, když má člověk v hlavě dvě protichůdné myšlenky, přesvědčení nebo informace. Tento pocit je natolik nepříjemný, že se ho lidé snaží aktivně redukovat, často způsoby, které nejsou racionální. Tento koncept poprvé popsal psycholog Leon Festinger v roce 1957. Podle jeho teorie máme přirozenou tendenci usilovat o vnitřní konzistenci a vyhýbat se rozporům mezi tím, čemu věříme, a tím, co vidíme nebo slyšíme.

Jak kognitivní disonance vede k odmítání důkazů?

Představme si člověka, který léta věří, že farmaceutické firmy tajně manipulují s vakcínami a že vědci lžou o jejich účinnosti. Pokud tento člověk narazí na jasné vědecké důkazy, které potvrzují bezpečnost vakcín, dostává se do nepříjemné situace – buď musí přehodnotit své dlouhodobé přesvědčení, nebo najít způsob, jak důkazy zpochybnit. Přiznat si, že se mýlil, by bylo psychicky náročné, protože by to znamenalo, že roky věřil nepravdě. Místo toho se mozek často rozhodne pro snazší cestu – odmítnout nové informace jako zmanipulované nebo nepravdivé.

Podobně funguje i víra v podvodníky a šarlatány. Pokud někdo investoval spoustu času, energie nebo peněz do určitého podvodu (například léčby rakoviny pomocí nesmyslné či neověřené metody), přiznání, že byl obelhán, by bylo velmi bolestivé. Proto je jednodušší přesvědčit sám sebe, že vědecké argumenty jsou jen součástí spiknutí, než čelit realitě.

Proč někteří lidé podléhají více než jiní?

Sklon ke kognitivní disonanci máme všichni, ale míra, s jakou jí podléháme, se liší. To, zda se člověk dokáže vyrovnat s protichůdnými informacemi racionálně, nebo naopak zvolí cestu jejich popírání, závisí na několika faktorech. Jedním z nich je emocionální investice. Čím silněji je člověk k určitému přesvědčení emocionálně připoután, tím těžší je ho opustit. Pokud například někdo celý život věří, že farmaceutické společnosti jen vydělávají na lidském zdraví a vědomě škodí, pak přijetí důkazů o účinnosti a bezpečnosti vakcín znamená zpochybnění nejen této víry, ale i celé osobní identity. Přiznání, že se mýlil, by pro něj mohlo být psychicky natolik bolestivé, že raději bude hledat nové způsoby, jak své původní přesvědčení obhájit – třeba tím, že označí vědecké studie za zmanipulované nebo vědce za součást globálního spiknutí.

Dalším významným faktorem je sociální tlak. Mnoho konspiračních teorií a misinformací se šíří v rámci komunit, kde sdílené přesvědčení tvoří základ společné identity. Pokud člověk v takové skupině začne pochybovat nebo přijímat vědecké argumenty, může se stát, že bude odmítnut svými přáteli nebo rodinou. Tento strach ze sociální izolace vede k tomu, že raději zůstane u svého přesvědčení, i když v něm už sám cítí trhliny. To se často děje například v sektách, ale i v online komunitách, kde se lidé vzájemně utvrzují ve svých názorech a zesměšňují „mainstreamové“ informace.

Neméně důležitou roli hraje i mediální prostředí. V době sociálních sítí se lidé stále častěji pohybují ve vlastních informačních bublinách, kde se k nim dostávají pouze zprávy a názory, které potvrzují jejich již existující přesvědčení. Algoritmy Facebooku, YouTube nebo X (dříve Twitter) pracují tak, že uživatelům servírují obsah, který je pravděpodobně zaujme – což často znamená, že je utvrzuje v jejich názorech. Člověk, který začne sledovat videa o údajných nebezpečích očkování, dostane doporučení na další podobný obsah, což vede k vytvoření zkreslené reality, v níž se vědecká fakta téměř neobjevují.

Posledním, ale zásadním faktorem je úroveň vzdělání a schopnost kritického myšlení. Lidé, kteří mají dostatečné znalosti o vědecké metodě, statistice a fungování médií, jsou obecně méně náchylní k manipulaci. Umí rozpoznat argumentační klamy, ověřovat zdroje informací a jsou ochotni přehodnotit své postoje na základě nových důkazů. Naopak ti, kteří nejsou zvyklí kriticky analyzovat informace, často přijímají tvrzení na základě emocí nebo osobních sympatií, místo aby se zaměřili na důkazy. Proto je vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti a vědecké metodologie klíčové pro odolnost společnosti vůči misinformacím a dezinformacím.

Tyto faktory spolu často úzce souvisejí a vzájemně se posilují. Člověk, který se emocionálně připoutá k určitému přesvědčení, najde na sociálních sítích komunitu, která ho v tom podpoří, a algoritmy mu zajistí, že se k němu dostanou jen takové informace, které jeho víru posílí. Pokud přitom postrádá schopnost kritického myšlení, jeho přesvědčení se stává téměř neotřesitelným. Tento uzavřený kruh je důvodem, proč je tak obtížné některé lidi přesvědčit, i když jsou důkazy zcela jasné.

Jak s tím pracovat?

Pokud chceme bojovat proti misinformacím a dezinformacím a pomoci lidem přijmout vědecké poznatky, je důležité porozumět jejich psychologickým mechanismům. Místo agresivního vyvracení omylů, které může vyvolat obrannou reakci, je efektivnější trpělivě a empaticky ukazovat, jak mohou nové informace zapadat do jejich světonázoru, aniž by museli okamžitě popřít své předchozí přesvědčení.

Pochopení kognitivní disonance nám může pomoci lépe komunikovat o vědě, odhalovat manipulace a přispět k tomu, aby byla společnost vůči misinformacím a dezinformacím odolnější. I když se nikdy nevyhneme tomu, že lidé budou věřit různým nesmyslům, můžeme se alespoň snažit minimalizovat jejich dopad.

Jak kytky vynalezly plížidla

Když se stromy na jihu trápily suchem (jak jsme si popsali tady), stromy a jiné rostliny na severu zase trpěly chladem. Začalo to nenápadně, v noci. Tedy v noci, kterou dnes označujeme jako polární noc. Na dálném severu totiž bylo tehdy sice teplo, ale stejně jako dnes tam bylo část roku úplná tma, protože slunce vůbec nevyšlo, a část roku celý den světlo, protože slunce vůbec nezapadlo. Rostliny, stromy i byliny, byly na toto podivné rozložení světla a tmy zvyklé, tmu přežily ve spánku, odhodily listy a čekaly na den. Jak byly rozespalé, tak si z počátku ani nevšimly, že se něco zvláštního děje.

„Kytky mají trochu dlouhé vedení“, řekli si krokodýlové a želvy, a přestěhovali se na jih. Darwinův démon byl samozřejmě u toho a vyčkával, jak to dopadne. Byl zvědavý, jaká z fíčurek, které vymyslel a obdařil jimi rostliny, bude ta pravá, pro přežití nových podmínek. Opadavost listů u stromů a odpočinek pod zemí u bylin se v novém mrazivém prostředí ohromně hodily. Postupně se ale začalo ochlazovat i během polárního dne, ale prospat celý rok se neukázalo jako dobré řešení. Stromy zmizely úplně, zůstalo jen pár vrbiček přitisklých k zemi. Také pro byliny bylo těžké následovat želvy a krokodýly, kytky nemohou prostě odejít!

Nebo mohou?

Ale to víte, že to zkoušely! Do módy se dostala všemožná plýžidla, která umožňují rostlinám pohyb. Každý chtěl mít oddenky nebo šlahouny, aby se mohl vydat na cestu. Nejpopulárnější však byly pacibulky, které se nemusely držet při zemi, ale mohly být unášeny větrem a najít si nové lepší místo k životu.

Darwinův démon překvapeně zíral: „Kdo by to byl řek, jak ta klonalita jednou bude populární!“

KDYŽ SE VENKU HROUTÍ SVĚT, MĚNÍME SE UVNITŘ

Pokud vám nechybí sebereflexe a schopnost introspekce, nemůžete si nevšimnout, že v poslední době v nás silně působí archetypální pudové sebezáchovné síly. Když se kolektivní ohrožení stává realitou, psychika reaguje hlubokými vnitřními procesy, které se projevují jak v těle, tak v myšlení a emocích. Somato-psychická symptomatologie aktivovaného nevědomí v době kolektivního ohrožení může vypadat různě. Zde je několik důležitých bodů:

Dekonstrukce já

• dochází k rozkladu dosavadního sebeobrazu. Najednou se vám zdá, že to, co jste považovali za pevné a stabilní, se rozpadá. Identita, hodnoty, směřování – vše se otřásá v základech. Proces sebezpochybňování nevychází z myšlení ani přemítání, ale je důsledkem přirozených vnitřních konfliktů.

Intenzivní vnímání těla

• jako by v něm sídlilo napětí, které nemá jasný původ. Ramena, kyčle, krk, bedra – všechna tato místa jsou napjatá, jako by se tělo připravovalo na zásadní pohyb, který nepřichází. Kolísání libida je také přirozenou reakcí.

Pocit existenční naléhavosti

• každé rozhodnutí se zdá být životně důležité, jako by každá volba nesla osudový význam. Nejde už jen o obyčejné úkoly dne – všechno má nečekaně hluboký smysl nebo hrozbu.

Blokády a pocity ztuhlosti

• psychické napětí se projevuje tělesně. Pocit sevření v hrudi, tlak na spáncích, svírání v břiše, jako by se tělo pokoušelo něco zadržet nebo zpracovat, ale nevědělo jak.

Oscilace mezi extrémy

• návaly marnosti, letargie a ztráty smyslu, střídající se s nečekanými výbuchy energie. Najednou cítíte příliv síly, ale není kam ji nasměrovat. Stojíte na místě a energie nemá průchod – vnímáte vnitřní tlak, frustraci, ale i potenciál k proměně.

Narušení časového vnímání

• dny splývají, minulost i budoucnost se stírají, přítomnost se jeví jako zahuštěná, neklidná nebo naopak prázdná.

Vyhrocená emocionalita

• prudké výkyvy nálad, kdy se smutek, vztek a apatie mísí s momenty intenzivního vhledu a porozumění. Cítíte, že něco ve vás dozrává, ale forma, kterou to má získat, zůstává nejasná.

Odlišné vnímání druhých lidí

• někteří vás začínají iritovat víc než dřív, jiní naopak působí silněji, opravdověji. Vztahy se zdají intenzivnější, citlivější, zranitelnější.

Pocit hluboké proměny

• jako by ve vás něco starého umíralo a něco nového se teprve rodilo, ale zatím nevíte, co to bude. Tato nejistota může vyvolávat úzkost i naději zároveň.

A to není všechno: dost se proměňují sny naléhavostí i obsahem a stírá se hranice mezi sněním a bděním. Když nevědomí obzvláště naléhá jsme paralyzováni a orientace je narušena. Kladení důrazu na pozornost a všímavost je tedy na místě.

To vše ukazuje na vnitřní přestavbu v době krize. Když nelze jednat navenek, energie se obrací dovnitř, nutí nás ke konfrontaci s vlastními nevědomými vzorci, strachy i nevyřešenými otázkami. Tělo i mysl reagují na kolektivní napětí, ale přetvářejí ho do osobního procesu, který je přípravou na proměnu.

Kdo se v tom poznává?

Uchopit myšlením tuto skutečnost znamená dostat se do chaosu, Hledat čistě racionální východisko postrádá nyní smysl. Pod hladinou myšlení, by se opět formoval další neúprosný stav oběti těchto procesů se všemi důsledky na každodenní prožívání, život i rozhodování. Proces lze uchopit jedině všímavě a s patřičnou dávkou sebereflexe, protože jeho faktická část zrání se odehrává na prožitkové úrovni....

Zdroj ->

Revoluční lepidlo by mohlo změnit recyklaci plastů

Nedávná studie upozorňuje na nové lepidlo, které lze před likvidací čistě odstranit z plastových lahví a obalů, což může zlepšit kvalitu recyklovaného plastu.

Nové polymerní lepidlo se při působení základních roztoků rozpouští, což umožňuje snadné odstraňování etiket z plastových obalů a zlepšuje kvalitu recyklovaného plastu. Během používání si zachovává silnou přilnavost, ale při recyklaci se rozpadá, čímž se snižuje množství problematických zbytků.

Nové lepidlo se rozpouští v alkalických roztocích, takže recyklace plastů je čistší a účinnější. To by mohlo výrazně snížit množství odpadu a zlepšit opětovné použití materiálu.

Vědci z katedry chemie Univerzity v Readingu vyvinuli polymerní lepidlo, které se rozpouští při působení zásaditých nebo alkalických roztoků. Díky tomu zůstávají etikety během používání bezpečně připevněné, ale umožňují snadné odstranění během recyklačního procesu, což snižuje kontaminaci a zvyšuje recyklovatelnost.

Matthew Hyder, hlavní autor výzkumu, řekl: "Stávající komerční lepidla se z plastových povrchů odstraňují velmi obtížně kvůli jejich chemickému složení. Naše nové polymerové lepidlo bylo navrženo tak, aby je bylo možné odstranit z plastového povrchu, pokud je vystaveno působení zásaditých nebo alkalických roztoků. Tím, že vyrábíme etikety, které lze zcela odstranit, pomáháme zlepšit kvalitu recyklovaného plastu a jeho využitelnost v dalším životě."

Vícenásobné použití

Studie publikovaná minulý měsíc v časopise Macromolecules popisuje, jak vědci navrhli a vytvořili polyuretan, který obsahuje sulfonyl ethyl uretanové jednotky, jež při působení určitých látek fungují jako chemický spínač. Při testech působení zásaditých nebo alkalických roztoků na polymerní lepidlo tento přepínač spustilo, takže lepidlo ztratilo až 65 % své přilnavosti na různých površích.

Při každodenním používání mají tato lepidla potenciál fungovat stejně dobře jako současné komerční alternativy. Při testování se ukázalo, že jsou dostatečně pevná při různých teplotách na skleněných i hliníkových površích, takže jsou vhodná pro vše od nádob na potraviny přes přepravní obaly až po elektronické spotřebiče.

Tento vývoj, sponzorovaný společností Domino Printing Sciences PLC ve spolupráci s University of Reading, by mohl změnit způsob nakládání s odpadem v mnoha průmyslových odvětvích. Díky snazšímu oddělování různých materiálů při recyklaci by se mohla výrazně zlepšit kvalita recyklovaných materiálů a snížit množství odpadu, který končí na skládkách.

Reference: “Thermally and Base-Triggered “Debond-on-Demand” Chain-Extended Polyurethane Adhesives” by Matthew J. Hyder, Jessica Godleman, Ann M. Chippindale, James E. Hallett, Thomas Zinn, Josephine L. Harries and Wayne Hayes, 2 January 2025, Macromolecules. DOI: 10.1021/acs.macromol.4c02775

Sociální média a tlak vrstevníků podporují nebezpečné zneužívání léků

Trendy na sociálních sítích a tlak vrstevníků mohou být pro vaše děti a jejich přátele nebezpečnou kombinací, zejména pokud jde o zneužívání léků.

Jedním z trendů na sociálních sítích, který se opírá o tlak vrstevníků, jsou online videa, v nichž lidé zneužívají léky bez lékařského předpisu a nabádají diváky, aby tak činili také. Tyto videovýzvy, které se často zaměřují na mládež, mohou lidem ublížit - a dokonce způsobit smrt.

Léky bez předpisu (nazývané také volně prodejné nebo OTC) jsou v mnoha domácnostech snadno dostupné, což činí tyto výzvy ještě rizikovějšími. Volně prodejné léky mohou představovat značné riziko, pokud jsou zneužívány nebo nadužívány.

Nebezpečí výzev na sociálních sítích s drogami

Nedávná videovýzva na sociálních sítích vyzývá lidi, aby si uvařili kuře v NyQuilu (paracetamol, dextrometorfan a doxylamin) nebo jiném podobném volně prodejném léku proti kašli a nachlazení, pravděpodobně k jídlu.

Výzva zní hloupě a nevábně - a také je. Ale může být také velmi nebezpečná. Vařením se lék může stát mnohem koncentrovanějším a může změnit své vlastnosti jiným způsobem. I když kuře nejíte, vdechování výparů léku při vaření může způsobit, že se do vašeho těla dostane vysoké množství léků. Mohlo by to také poškodit vaše plíce. Jednoduše řečeno: Někdo si může vzít nebezpečně vysoké množství léku proti kašli a nachlazení, aniž by si to uvědomil.

Dřívější výzva na TikToku vyzývala lidi, aby si vzali velké dávky léku na alergii difenhydraminu (prodávaného bez předpisu v mnoha produktech, včetně některých pod značkou Benadryl) a pokusili se vyvolat halucinace. Na základě zpráv o teenagerech, kteří po účasti na této výzvě a požití příliš velkého množství léků museli na pohotovost nebo v některých případech zemřeli, varoval americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv veřejnost před nebezpečím vysokých dávek difenhydraminu.

Co můžete udělat pro ochranu svých dětí

Jak můžete zajistit bezpečnost svých dětí a zabránit potenciálně škodlivým trendům? Za prvé, uchovávejte volně prodejné léky i léky na předpis mimo dosah dětí a tyto léky uzamykejte, abyste zabránili náhodnému předávkování.

Sedněte si s dětmi a promluvte si s nimi o nebezpečí zneužívání drog a o tom, že trendy na sociálních sítích mohou vést ke skutečným, někdy nevratným škodám. Připomeňte dětem, že k předávkování může dojít jak u volně prodejných léků, tak u léků na předpis.

Pokud se domníváte, že vaše dítě užilo příliš mnoho léků a má halucinace, nemůže se probudit, dostalo nebo dostává záchvat, má potíže s dýcháním, zkolabovalo nebo vykazuje jiné známky zneužití drog, volejte 911 a okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc. Nebo kontaktujte toxikologickou službu na čísle 1-800-222-1222 nebo online.

Bezpečné používání volně prodejných léků

Ať už se jedná o výzvu sociálních médií, nebo ne, je důležité používat léky tak, jak se používat mají.

U volně prodejných léků byste si vždy měli přečíst informace na příbalovém letáku. Z něho se dozvíte, co má lék dělat, kdo by ho měl nebo neměl užívat a jak ho používat. Etiketa s údaji o léku používá jednoduchý jazyk a snadno čitelný formát, který lidem pomáhá porovnávat a vybírat léky a dodržovat pokyny k dávkování.

Máte-li dotaz ohledně léku, včetně volně prodejného léku, obraťte se na svého poskytovatele zdravotní péče nebo lékárníka nebo na úřad FDA. Oddělení FDA pro informace o lécích (DDI) je připraveno zodpovědět vaše dotazy týkající se léků a pomoci vám i vaší rodině zajistit bezpečnost. Lékárníci DDI jsou k dispozici na e-mailové adrese [email protected] a na telefonních číslech 1-855-543-DRUG (3784) a 301-796-3400.

Nežádoucí příhodu týkající se jakéhokoli léku, včetně volně prodejných léků, můžete nahlásit také prostřednictvím programu MedWatch pro hlášení bezpečnostních informací a nežádoucích příhod FDA:

• Vyplňte a odešlete hlášení online.
• Stáhněte si formulář nebo zavolejte na číslo 1-800-332-1088 a vyžádejte si zaslání formuláře hlášení poštou, poté jej vyplňte a zašlete zpět na adresu uvedenou ve formuláři nebo jej odešlete faxem na číslo 1-800-FDA-0178.

Publikováno: Child Health News | Healthcare News

Způsob dýchání může odhalit skryté příznaky Alzheimerovy choroby

"Je to zajímavý objev - dost možná revoluční."

Včasnější a spolehlivější odhalení Alzheimerovy choroby znamená lepší podporu po stanovení diagnózy a více příležitostí pochopit, jak nemoc vzniká.

Vědci ze Spojeného království a Slovinska nyní zjistili, že specifická mozková aktivita a vzorce dýchání mohou být příznakem Alzheimerovy choroby.

Tým se rozhodl prozkoumat, jak může okysličení mozku souviset s neurodegenerativními chorobami, a porovnal měření okysličení mozku, srdeční frekvence, mozkových vln a dechové námahy u 19 pacientů s Alzheimerovou chorobou a 20 lidí bez Alzheimerovy choroby.

Jejich analýza odhalila rozdíly v neuronech spojených s cévami a v tom, jak kolísala hladina kyslíku v krvi, když neurony pracovaly. Zdá se, že synchronizace průtoku krve a mozkové aktivity je u mozků postižených Alzheimerovou chorobou výrazně narušena.

Australská studie zjistila, že vystavení fluoridu v raném dětství nepoškozuje inteligenci

Nová studie zveřejněná v časopise Journal of Dental Research poskytuje uklidňující důkazy o bezpečnosti vystavení fluoridu v raném dětství. Výzkumníci zjistili, že expozice fluoridu v prvních pěti letech života, ať už prostřednictvím pitné vody, nebo podle zubní fluorózy, není spojena s nižšími výsledky inteligence v mladé dospělosti.