PepikHipik

joined 7 months ago
MODERATOR OF
 

Český rozhlas | Mořské houby, které jedí plast? Havajští vědci našli nové řešení v boji se znečištěním oceánů

Vědci na Havaji objevili mořské houby, které dokážou požírat plast. Tato novinka by mohla pomoci v boji proti znečištění oceánů, odborníci ale stále upozorňují, že nejdůležitější je především snížit samotnou výrobu plastů.

Plastový odpad je jednou z největších ekologických hrozeb pro oceány, protože se rozkládá extrémně pomalu. Vědci z Havajské univerzity v Honolulu narazili na nečekané řešení – mořské houby, které si plastem doslova „zpestřují jídelníček“.

Po odebrání vzorků mořských hub z písku, mořských řas a korálů poblíž havajského ostrova O’ahu zjistili, že více než 60 procent testovaných druhů dokáže požírat polyuretan – jeden z nejběžněji používaných plastů. Některé houby navíc během experimentů zvýšily svou „rychlost stravování“ až o 15 procent za pouhé tří měsíce.

Tým nyní zkoumá, zda by se houby daly vyšlechtit tak, aby plast rozkládaly ještě efektivněji. Zároveň hledají další druhy, které by mohly likvidovat i jiné druhy plastového odpadu, které se hůře rozkládají.

Podle vědců jde o velký krok vpřed, samo o sobě to ale nestačí. „Technologické inovace jsou cenné, neměly by však zastínit nutnost snížit produkci plastů,“ upozorňuje Antaya March z Globalního centra pro nakládání s plasty na univerzitě v Portsmouthu.

Každý den se do oceánů dostane až osm milionů kusů plastového odpadu. Výsledkem jsou gigantické hromady plovoucího smetí, jako Velká tichomořská odpadková skvrna, která se nachází právě nedaleko Havaje a svou rozlohou trojnásobně přesahuje Francii.

Plasty přitom obsahují nebezpečné chemikálie a běžně končí i v potravním řetězci. Podle výzkumů má dnes plast v těle každá třetí ryba určená k lidské konzumaci.

Odborníci proto varují: „Nejúčinnější je zamezit plastům ve vstupu do oceánů. Jakmile jsou ve vodě, je už pozdě.“

Houby tak mohou být součástí řešení, pokud se ale nezmění náš vztah k plastům, oceány se budou dál plnit odpadem – bez ohledu na to, kolik mikroorganismů ho dokáže strávit.

 

WIRED | Který překladač je nejlepší?

Bezplatné strojové překlady, včetně těch poháněných AI, zvládnou bleskově a překvapivě správně přeložit text, i když často velmi otrocky. Na přirozenost nebo dokonce kreativitu však zapomeňte. Jak v našem testu uspěl Google Translate, čím dál populárnější DeepL, Claude.ai nebo ChatGPT?

Na startovní čáru našeho překladatelského souboje jsme jako první postavili platformu Google Translate. V roce 2025 jde o nejvyhledávanější online překladač slov, vět i celých webových stránek. Jeho náskok je masivní a jen tak pro zajímavost: uživatelého ho vyhledávají nejen přes výraz "Google překladač", ale i jako "Googl překladač", "Gugl překladač" či "Goo překladač". Pro testovací překlad z češtiny do angličtiny jsme přidali ještě čím dál populárnější německou aplikaci DeepL, dva AI chatboty Claude.ai a ChatGPT a českou aplikaci Lindat Translation, za níž stojí Ústav formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Všem jsme zadali stejný úkol přeložit z češtiny do angličtiny tři texty: formální pracovní e-mail odmítající nabízené služby, krátkou báseň „Bílým šátkem mává“ Nobelovkou ověnčeného velikána české poezie Jaroslava Seiferta a odstavec z vědeckého článku na WIRED.CZ, záměrně obsahující citaci v uvozovkách, neboť s tím má řada strojových překladačů potíže.

Výsledné překlady jsme porovnali a také je nechali zhodnotit rodilým mluvčím, jímž je Jeffrey Buehler, ředitel pražské pobočky americké vzdělávací organizace Institute for Study Abroad.

 

WIRED | Který překladač je nejlepší?

Bezplatné strojové překlady, včetně těch poháněných AI, zvládnou bleskově a překvapivě správně přeložit text, i když často velmi otrocky. Na přirozenost nebo dokonce kreativitu však zapomeňte. Jak v našem testu uspěl Google Translate, čím dál populárnější DeepL, Claude.ai nebo ChatGPT?

Na startovní čáru našeho překladatelského souboje jsme jako první postavili platformu Google Translate. V roce 2025 jde o nejvyhledávanější online překladač slov, vět i celých webových stránek. Jeho náskok je masivní a jen tak pro zajímavost: uživatelého ho vyhledávají nejen přes výraz "Google překladač", ale i jako "Googl překladač", "Gugl překladač" či "Goo překladač". Pro testovací překlad z češtiny do angličtiny jsme přidali ještě čím dál populárnější německou aplikaci DeepL, dva AI chatboty Claude.ai a ChatGPT a českou aplikaci Lindat Translation, za níž stojí Ústav formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Všem jsme zadali stejný úkol přeložit z češtiny do angličtiny tři texty: formální pracovní e-mail odmítající nabízené služby, krátkou báseň „Bílým šátkem mává“ Nobelovkou ověnčeného velikána české poezie Jaroslava Seiferta a odstavec z vědeckého článku na WIRED.CZ, záměrně obsahující citaci v uvozovkách, neboť s tím má řada strojových překladačů potíže.

Výsledné překlady jsme porovnali a také je nechali zhodnotit rodilým mluvčím, jímž je Jeffrey Buehler, ředitel pražské pobočky americké vzdělávací organizace Institute for Study Abroad.

 

Český rozhlas | Čeká nás Divoký západ s umělou inteligencí. Evropa by měla vyvinout řídicí systém, vyzývá odborník

Jak čelit urychlování vývoje umělé inteligence tlačeného korporacemi i americkou administrativou? Investovat do vlastních jazykových modelů už se Evropě nevyplatí, míní odborník. „Začínají se opakovat 50. léta, akorát na steroidech. Velmi důležitý potenciál pro Evropu, která zaspala a prokoučovala možnost být relevantní ve vývoji AI, není vyvíjet regulace, ale vyvinout volant a brzdy,“ říká Jan Romportl v pořadu Host Lucie Výborné.

 

Apple ukončuje end-to-end šifrování iCloudu ve Velké Británii po vládním nátlaku

Technologický gigant Apple oznámil, že kvůli tlaku britské vlády ukončuje možnost koncového šifrování dat v iCloudu pro uživatele ve Velké Británii. Toto rozhodnutí vyvolalo silnou reakci ze strany odborníků na kybernetickou bezpečnost a digitální práva. Jaké dopady bude mít tato změna a co to znamená pro ochranu soukromí?

 

Sciencemag.cz | Majorana 1 – Microsoft představil topologický kvantový procesor

Jak už proběhlo médii, Microsoft představil osmiqubitový topologický kvantový procesor Majorana 1. Následující shrnutí používá 3 hlavní zdroje:

  • článek v Nature
  • doprovodný článek na arXiv
  • tisková zpráva Microsoftu.

Samozřejmě zájem o věc bývá v těchto případech spojen s celou řadou nedorozumění a zkreslení. Tak snad jen lze doufat, že v následujícím textu jich bude méně než obvykle (ve stylu, že „kvantový počítač počítá v paralelních vesmírech“ apod.).

Začněme tiskovou zprávou Kalifornské univerzity v Santa Barbaře, jejíž vědci měli být právě v čele výzkumného týmu Microsoftu.

  • má se jednat o „dávkové“ publikování x objevů, celá řada věcí byla teď oznámena najednou;
  • topologický supravodič má být novým stavem hmoty, jeho základem jsou Majoranovy nulové módy (poznámka: zde se jedná trochu o zmatení
  • v tom smyslu, že topologické supravodiče již jsou zkoumány delší dobu);
  • na publikaci v Nature vědci navázali také článkem, který je v současné době v preprintu na arXiv a který nastiňuje plán, jak jejich technologii rozšířit na plně funkční topologický kvantový počítač (to v samotné publikaci v Nature není, zdá se vyplývat mezi řádky).
  • qubity jsou reprezentovány anoyny, kvazičásticemi, která vzniká jako výsledek korelovaných stavů mnoha interagujících částic na povrchu materiálu, v tomto případě supravodivého nanodrátku; anyony nejsou ani bosony, ani fermiony, existují podle všeho pouze ve 2D;
  • významné na novém systému má být několik věcí: má v něm být zabudována robustní oprava chyb na úrovni hardwaru (poznámka: qubity mají velkou chybovost, krátkou životnost; pro plošně využitelný kvantový počítač je klíčové dokázat provázat systém logických qubitů; jde o to, kolik fyzických qubitů potřebujeme k tvorbě jednoho logického); „vzhledem k tomu, že kvantová informace je distribuována a uložena v rámci fyzikálního systému, nikoli v jednotlivých částicích nebo atomech, je méně pravděpodobné, že informace zpracovávaná topologickými qubity ztratí svou koherenci, což vede k větší odolnosti systému vůči chybám,“ uvádí průvodní tisková zpráva.
  • teď se trošku začneme zamotávat; pro topologické kvantové výpočty jsou vhodným nástrojem Majoranovy částice
  • konkrétně Majoranovy nulové módy; tyto částice jsou výjimečné tím, že jsou svými vlastními antičásticemi a jsou schopny uchovat si „paměť“ svých relativních poloh v čase; jejich fyzickým pohybem kolem sebe je možné vytvořit robustnější kvantovou logiku (poznámka: jaký je tedy přesně vztah mezi anyony a Majoránovými nulovými módy?)

Výzkumníci realizovali anynony umístěním polovodičového nanodrátku arsenidu india velmi blízko hliníkového supravodiče. Za správných podmínek se polovodičový drátek stane supravodivým a vstoupí do topologické fáze. Na koncích drátu vznikají Majoránovy nulové módy.

David Aasen et al, Roadmap to fault tolerant quantum computation using topological qubit arrays, arXiv (2025). DOI: 10.48550/arxiv.2502.12252 Zdroj: University of California – Santa Barbara / Phys.org

Microsoft se tímto typem kvantových počítačů zabývá již skoro 20 let a není jediný.

Nicméně v nově vydané TZ se praví mj:

  • kvantové počítače schopné řešit smysluplné problémy v průmyslovém měřítku zde díky novému objevu budou již za několik let, nikoliv desetiletí;
  • nová architektura použitá při vývoji procesoru Majorana 1 nabízí cestu k umístění milionu qubitů na jediný čip, který se vejde do dlaně (poznámka: i viz výše, klíčové ovšem je, kolik fyzických qubitů bude potřeba na jeden logický; také zatím nejde o „celkový“ počítač);
  • architekturu odolnost proti chybám na úrovni hardwaru Microsoft označuje za „první topologické jádro na světě“;
  • komerčně důležité aplikace budou také vyžadovat biliony operací na milionu qubitů, což by bylo při současných přístupech, které se spoléhají na jemně vyladěné analogové řízení každého qubitu, neúnosné; nový přístup týmu Microsoftu k měření umožňuje ovládat qubity digitálně; což fyzikální požadavky na sestavení škálovatelného stroje;
  • kvantové technologie v podání Microsoftu mohou být snadno integrovány (a již do nějaké míry jsou) s cloudem nebo umělou inteligencí; MS Azure Quantum dnes nabízí sadu integrovaných řešení, která zákazníkům umožňují využívat tyto platformy pro umělou inteligenci a vysoce výkonné výpočty;
  • podstatnou překážkou technologie v posledních 20 letech bylo, že Majoranovy částice až dosud „nikdo neviděl“; nyní se podařilo nejen vytvořit Majoranovy částice, které pomáhají chránit kvantovou informaci před náhodným narušením, ale také z nich lze tuto informaci spolehlivě odečítat pomocí mikrovln (PH: to je, chápu-li dobře, základ funkčnosti nového čipu); Majoranovy částice skrývají kvantovou informaci, což ji činí odolnější, ale také hůře měřitelnou. Nový je tak přesný, že dokáže zjistit rozdíl mezi miliardou a miliardou a jedním elektronem v supravodivém vodiči – což odpovídá tomu, v jakém stavu se qubit nachází, a tvoří základ pro kvantové výpočty;

Další technické podrobnosti: Topologická qubitová architektura společnosti Microsoft má hliníkové nanodrátky spojené dohromady do tvaru H. Každý H má čtyři ovladatelné majorány a tvoří jeden qubit. Kvantový čip, jak je nyní navržen, funguje v ekosystému s řídicí logikou, chladicím zařízením, které udržuje qubity při teplotách mnohem nižších než je mezihvězdný prostor, a softwarovým zásobníkem, který se může integrovat s umělou inteligencí a klasickými počítači.

Arsedid india se v TZ Microsoftu označuje jako topovodič. Dnes se tato sloučenina používá například např. v infračervených detektorech. Za extrémně nízkých teplot se má jednat o hybrid supravodiče a polovodiče.

 

Mohou vakcíny proti covidu způsobovat rakovinu? Jaká jsou fakta?

V poslední době se znovu šíří spekulace, že vakcíny proti covidu mohou způsobovat rakovinu. Tato tvrzení často vycházejí z nepodložených domněnek nebo chybného výkladu vědeckých studií, přesto se rychle šíří na sociálních sítích a v misinformačních médiích.

Proto jsme se rozhodli toto téma rozebrat vědecky a srozumitelně. V sérii článků se podíváme na to, co o vztahu vakcín a rakoviny skutečně víme, co říkají odborné studie a jak fungují mechanismy imunitního systému i samotných vakcín.

Podívejme se na fakta – bez emocí, bez manipulací, ale s důrazem na vědecké poznatky. 🔬

❗Článek 1. Stále žádný důkaz, že vakcíny proti COVID-19 zvyšují riziko rakoviny Neexistuje žádný vědecký důkaz, že by vakcíny proti COVID-19 způsobovaly nebo urychlovaly rakovinu. Přesto odpůrci očkování šíří mylné interpretace studií, aby podpořili své tvrzení.

👉Hlavní fakta:

Klinické studie i dlouhodobé sledování stovek milionů podaných dávek prokázaly bezpečnost mRNA vakcín od Pfizer/BioNTech a Moderny. Vakcíny výrazně snižují riziko těžkého průběhu COVID-19 a zachránily miliony životů.

Národní onkologický institut USA a Americká společnost pro rakovinu uvádějí, že neexistuje žádný důkaz o tom, že by vakcíny způsobovaly rakovinu, zhoršovaly její průběh nebo zvyšovaly riziko recidivy.

Odpůrci vakcín se odvolávají na revizní článek v časopise International Journal of Biological Macromolecules, který mylně interpretuje výsledky studie na myších s melanomem.

Studie ve skutečnosti neprokázala, že modifikovaná mRNA podporuje růst nádoru. Ukázala pouze, že nemodifikovaná mRNA měla v modelu melanomu silnější protinádorovou imunitní odpověď.

Autoři revizního článku chybně tvrdí, že mRNA vakcíny potlačují imunitní systém a podporují růst rakoviny. Toto tvrzení vyvrátili odborníci i původní autoři studie.

👉mRNA vakcíny, včetně těch proti COVID-19, fungují tak, že instruují malý počet buněk v těle, aby produkovaly specifické proteiny, které následně vyvolají imunitní odpověď. Tyto vakcíny obsahují modifikovanou mRNA (s tzv. N1-methylpseudouridinem), která umožňuje mRNA doručit zprávu do buňky, aniž by byla zničena imunitním systémem. A právě o této modifikované mRNA koluje mnoho misinformací.

👉Jak funguje N1-methylpseudouridin:

Tato přirozeně se vyskytující modifikace RNA umožňuje mRNA vakcínám doručit svůj signál do buněk bez spuštění nadměrné imunitní reakce.

Neoslabuje imunitní systém, ale pouze umožňuje efektivnější přenos genetické informace.

👉Odborníci zdůrazňují, že manipulativní interpretace vědeckých studií slouží dezinformačním kampaním proti očkování. Skutečné důkazy potvrzují bezpečnost a účinnost vakcín.

 

CHIP.cz | Jak podepsat dokument online? Tiskárnu už nepotřebujete, stačí počítač nebo mobil

Občas nastane situace, kdy potřebujete podepsat důležitý dokument – ať už jde o smlouvu, čestné prohlášení nebo jinou písemnost. Tyto materiály dnes často přicházejí elektronicky, například e-mailem. Ale jak se podepsat, když dokument existuje jen na obrazovce vašeho mobilu či počítače?

 

Kosmonautix.cz | Falcon 9 vynese hledače blízkozemních objektů

Agentura NASA oznámila, že k zajištění služeb spojených s vynesením mise NEO Surveyor, využije firmy SpaceX. Nový teleskop má detekovat a pozorovat planetky a komety, které mohou představovat pro Zemi riziko v případě vzájemné kolize. Smlouva s pevně stanovenou sumou cenou byla zadána v rámci projektu NASA Launch Services II s neurčitou dodávkou/neurčitým množstvím. Celkové náklady NASA na služby spojené se startem činí přibližně 100 milionů USD, což zahrnuje službu vypuštění a další náklady související s misí. NEO Surveyor má odstartovat z Floridy nejdříve v září 2027 na raketě Falcon 9 od SpaceX.

 

RESPEKT | Nebuďme naivní. Umělá inteligence se může pro společnost stát podobně toxickou jako sociální sítě

Rozhodně by pomohlo, kdyby se tvůrci různých modelů AI nesnažili o přílišnou podobnost jejich výtvorů s lidskými bytostmi. Nevytvářely by tak zbytečné zmatky v hlavách reálných lidí.

 

OSEL.cz | Core Power hodlají masově vyrábět plovoucí jaderné elektrárny pro pobřeží USA

Britská společnost Core Power použije přístup legendárního programu „Liberty“ z dob, kdy Spojené státy bojovaly proti nacistům a bude podobným způsobem masově vyrábět plovoucí jaderné elektrárny s reaktory založenými na tavených solích. Flotila těchto elektráren by měla zajistit energetickou bezpečnost pro těžký průmysl a námořní dopravu.

 

National Geographic | Pouhých deset minut chůze pozpátku denně dokáže změnit vaše tělo i mysl k nepoznání

Tento přehlížený pohyb může posilovat svaly, zlepšovat rovnováhu, a dokonce posilovat paměť. Nevýhodou je, že nevidíte, kam jdete.

Chůze je jedním z nejjednodušších a nejdostupnějších způsobů, jak se udržet v kondici, ale udělat pár kroků pozpátku by mohlo přinést ještě větší výhody. Tento zdánlivě netradiční pohyb, známý jako retro chůze, si získává pozornost, protože zlepšuje rovnováhu, posiluje málo využívané svaly, a dokonce bystří kognitivní funkce.

view more: ‹ prev next ›